Regionem.cz
Objevujte Česko

Šternberk ukrývá hradní dědictví i zimoviště tisíců netopýrů

Hrad Šternberk není jen středověká pevnost nad městem. Za jeho dřevěným obložením se ukrývá pozoruhodné zimoviště netopýrů a uvnitř čekají gotická kaple, renesanční sály, kožené tapety i technické vybavení lichtenštejnského sídla.

1. září 2026, 22:09

Za dřevěným obložením oken ve druhém patře šternberského hradu každoročně přečkávají zimu netopýři. Jde o unikátní nadzemní zimoviště, které je pozoruhodné nejen svou polohou, ale také množstvím a pestrostí zimujících letounů. Přítomnost netopýrů zde byla zaznamenána už v roce 1976 a pozdější výzkumy odhalily souvislost mezi hradními úkryty a nedalekým kostelem Zvěstování Panny Marie.

Starší odborné údaje uvádějí až přibližně 1 800 netopýrů hvízdavých a několik desítek netopýrů rezavých. Tyto počty je třeba chápat jako historicky zaznamenané, nikoli jako aktuální každoroční stav. V roce 2016 byl pomocí nahrávek hlasů doložen také netopýr nejmenší. Celkem bylo ve Šternberku v zimním období prokázáno osm druhů letounů a další dva mimo dobu zimování.

Od středověké pevnosti k šlechtickému sídlu

Hrad vznikl pravděpodobně kolem poloviny 13. století z iniciativy Zdeslava z Chlumce a ze Šternberka. První písemná zmínka pochází z roku 1269 a souvisí s vymezením hranic šternberského panství. Ve 14. století se areál rozšířil a výraznou osobností jeho dějin se stal Albert II. ze Šternberka, církevní hodnostář, diplomat a rádce Karla IV. Právě tehdy se pozornost soustředila také na hradní kapli.

Majitelé se v dalších staletích střídali. Po pánech ze Šternberka hrad drželi například páni z Kravař, Kostkové z Postupic, Berkové z Dubé a Lipé nebo knížata z Münsterberku. Poškození během husitských válek a třicetileté války připomíná, že sídlo nebylo vždy jen reprezentativním místem, ale také strategickou pevností.

V 16. století přibyla po požáru renesanční část s takzvaným Vizitkovým sálem a neobvyklými hráňovými klenbami. Dnešní charakter hradu však výrazně utvářeli Lichtenštejnové, kteří panství vlastnili od sklonku 17. století do roku 1945. Rozhodující přestavba začala v roce 1886 podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera. Romantický historismus tehdy spojil starobylou pevnost s pohodlnou a reprezentativní rezidencí knížete Jana II. z Lichtenštejna.

Kaple, Vizitkový sál i výtahy

Z nejstaršího období se dochovala mohutná válcová věž, části opevnění a hlavního paláce. Gotická kaple zaujme téměř čtvercovou lodí, užším kněžištěm s křížovými klenbami a zbytky nástěnných maleb ze 14. století. V dalších místnostech se střídají kamenné architektonické prvky, dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle, lovecké trofeje a kožené tapety.

Vizitkový sál původně sloužil jako hradní jídelna. Jeho název připomínají jména kreslená na zdech, zatímco kamenná ostění oken a dveří nesou dataci do roku 1560. Prohlídka ale ukazuje i mnohem mladší vrstvy dějin. Lichtenštejnská modernizace přinesla osobní a jídelní výtah, hradní kuchyni a další provozní zázemí, bez něhož by velké aristokratické sídlo nemohlo fungovat.

Nové prohlídkové okruhy přibližují život na hradě

V roce 2026 se nabídka prohlídek rozšířila o trasy, které se více zaměřují na každodennost někdejších obyvatel. Okruh Knížecí sídlo vede interiéry prvního patra upravenými pro Jana II. z Lichtenštejna. Zahrnuje kapli, Rytířský sál s koženými tapetami, Vizitkový sál, soukromé pokoje, výtahy i hradní kuchyni.

Rodinný hrad, představený v květnu 2026, se soustředí na poslední generaci lichtenštejnských majitelů. Návštěvník projde například manželskou ložnicí, oblékárnou, pokojem vychovatelky, dětskými ložnicemi, pokoji pro hosty nebo pánským klubem. Instalace vychází z dobových fotografií, inventářů a archivních pramenů z první poloviny 20. století. Cílem je vrátit místnostem především obytný, méně formální charakter.

Technicky zaměřený okruh Technika na hradě nabízí pohled do míst, která běžný návštěvník často míjí. Ukazuje historický výtah, strojovnu na půdě, kuchyni i rekonstruovanou ledovnu v zámeckém parku. Trasa je fyzicky náročnější a zahrnuje větší množství schodů i výstup na půdu.

Netopýři nejsou běžnou expozicí

O zimujících zvířatech se návštěvníci dozvídají při průchodu Netopýřím a Holandským pokojem. Nejde však o klasickou expozici, v níž by byly kolonie vystaveny volnému pozorování. Za dřevěným obložením mají klid potřebný k zimování a právě ohleduplný režim je důvodem, proč se jejich úkryt zachoval.

Hradní prohlídku lze doplnit návštěvou zámeckého lesoparku, který vznikl v letech 1907 až 1909, nebo bezplatné expozice Páni na Šternberku ve strážním domku. Hrad stojí na Horním náměstí ve Šternberku, přibližně dvacet kilometrů severně od Olomouce. Nabídka okruhů, termíny i kapacita prohlídek se mění podle sezony, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální údaje u správy hradu.

Další objevy v okolí