Strážnice patří na mapě českého folkloru k nejdůležitějším místům. Mezinárodní folklorní festival zde propojuje slovácké tradice s hudbou, tanci a zvyky z různých částí světa. Návštěvník přitom nesleduje pouze připravená vystoupení. Může se zapojit do společného zpěvu, tance, tvůrčích dílen nebo jen posedět u muziky, která se spontánně ozývá festivalovým areálem.
Od poválečných slavností k mezinárodní přehlídce
První ročník se konal v červenci 1946 pod názvem Československo v tanci a zpěvu. Z původně celostátní přehlídky lidové kultury postupně vyrostla akce s mezinárodním dosahem. Oficiálně se festival stal mezinárodním v roce 1962 a zahraniční účastníci jsou jeho součástí už od konce 50. let.
Význam Strážnice přesahuje běžný kulturní program. Od roku 1992 je festival členem sítě CIOFF, mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění, která působí jako partner UNESCO v oblasti tradiční lidové kultury. Strážnice tak není jen přehlídkou souborů, ale také místem, kde se lidové tradice dokumentují, porovnávají a předávají dalším generacím.
Verbuňk jako taneční příběh Slovácka
Jedním z nejvýraznějších bodů programu je Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Tento mužský sólový tanec má na Slovácku řadu regionálních podob a ve Strážnici se představuje jako živá tradice, nikoli jako muzeální exponát.
Tanečníci postupují do finále z regionálních kol pořádaných v jednotlivých částech Slovácka a na Brněnsku. Soutěž ukazuje technickou náročnost i osobitost verbuňku, zároveň ale připomíná, že folklor vzniká především mezi lidmi. Do atmosféry se zapojují hudebníci, tanečníci i diváci a konkrétní podoba doprovodných pořadů se může mezi jednotlivými ročníky proměňovat.
Festival, který využívá celou Strážnici
Festival nemá jediné jeviště. Hlavní program se odehrává v zámeckém parku, další vystoupení a aktivity míří do Strážnického skanzenu, na louky u Platanové aleje, do budovy zámku, kostela i některých míst ve městě. Právě různorodé prostředí patří k tomu, co dává Strážnici její osobitou atmosféru.
Ve skanzenu, oficiálně Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy, se folklor setkává s lidovou architekturou a krajinou. Areál na ploše šestnácti hektarů zahrnuje více než šedesát objektů a představuje život na jihovýchodní Moravě od 18. století. Návštěvníci tu mohou poznat tradiční řemesla, zemědělství, vinohradnictví i původní odrůdy plodin. Během festivalu se z tohoto prostředí stává přirozené zázemí pro tematické programy a ukázky lidové tvorby.
Pro děti, rodiny i zájemce o řemesla
Součástí strážnické tradice je od roku 1957 také Dětská Strážnice. Od roku 2009 se koná společně s hlavním festivalem a nabízí vlastní pořady zaměřené na dětské soubory, hry a mezigenerační předávání zkušeností. Festival tak není určen jen znalcům folkloru. Rodiny zde najdou programy, při kterých si děti mohou tradice nejen prohlédnout, ale také si je prakticky vyzkoušet.
Vedle velkých scénických pořadů se konají přednášky, diskuse, výstavy, přehlídky řemesel a tvůrčí dílny. Zahraniční hosté přinášejí srovnání s jinými kulturami – v jednotlivých ročnících se představují soubory a hudebníci z Evropy i vzdálenějších zemí. Program tak může vedle moravského tance nabídnout například odlišné hudební nástroje, kroje nebo podoby slavnostních rituálů.
Co vědět před návštěvou
V roce 2026 připadl 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice na 25. až 28. června a konal se společně se 44. ročníkem Dětské Strážnice. Program i vstupné se však v jednotlivých letech mění, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace pořadatele. Praktickou pomocí bývá také festivalová mapa a mobilní aplikace s programem.
Počítat je třeba s přesuny mezi několika scénami, parkem a skanzenem. Hlavním kontaktním místem pořadatele je Národní ústav lidové kultury na adrese Zámek 672, 696 62 Strážnice. Právě díky spojení odborného zázemí, historických prostor a živého programu nabízí festival dobrý způsob, jak poznávat české regiony prostřednictvím hudby, tance, řemesel i lidí, kteří tradice udržují dodnes.