Malé jezírko ukryté v okolí Jestřábí u Fulneku má neobvyklý původ. Nevzniklo v přirozené prohlubni ani jako rybník, ale zatopením šachty opuštěného dolu. Právě spojení hornické historie, geologie a živé mokřadní přírody dělá ze Stříbrného jezírka zajímavý cíl pro pěší výlet.
Vodní plocha po starém galenitovém dole
Stříbrné jezírko leží v katastrálním území Jestřábí u Fulneku, přibližně ve výšce 458 až 460 metrů. Chráněná plocha má jen 0,22 hektaru a samotná vodní hladina zabírá zhruba 500 metrů čtverečních. Je bezodtoká a nemá ani povrchový přítok – doplňuje ji především srážková voda.
Pod hladinou se ukrývá šachta někdejšího galenitového dolu. Galenit je olověná ruda, která může obsahovat také stříbro, a právě odtud lze odvozovat název místa. Důl byl podle dostupných podkladů opuštěn přibližně v polovině 17. století. Po staletích tak zůstala v krajině nejen stopa po těžbě, ale i vodní biotop, který se postupně vyvíjel bez přímého zásahu člověka.
Stopy hornictví jsou patrné i dnes
Okolní terén připomíná, že jezírko není běžnou přírodní nádrží. Geologické podloží tvoří spodnokarbonské sedimenty, zejména droby a břidlice hradecko-kyjovického souvrství. V terénu lze vnímat pozůstatky skalních stěn a snížený reliéf, který může souviset s někdejší přístupovou cestou do lomu.
Česká geologická služba lokalitu eviduje jako zatopenou šachtu na galenit. Pro orientaci lze využít také souřadnice přibližně 49.683338 N, 17.869052 E. Místo nemá jednoznačnou poštovní adresu, proto je praktičtější hledat je pod názvem Stříbrné jezírko v turistické mapě.
Malé jezírko s překvapivě pestrým životem
Hlavním důvodem ochrany není jen historické důlní dílo, ale především mokřadní prostředí. Na březích a ve vodě rostou například orobinec širolistý, šípatka střelolistá, kosatec žlutý a vrba jíva. Inventarizační průzkum z roku 2020 zde zaznamenal celkem 78 taxonů cévnatých rostlin.
Mezi uváděnými vzácnějšími druhy jsou vachta trojlistá, ďáblík bahenní, plavín štítnatý nebo růžkatec ponořený. U některých rostlin je však třeba počítat s tím, že byly do lokality v minulosti vysazeny, a nelze je proto všechny považovat za původní součást zdejší vegetace.
Jezírko bývalo nebo stále může být útočištěm obojživelníků, například čolka obecného, čolka horského, ropuchy obecné a skokana hnědého. O výskytu raka říčního se starší popisy zmiňují jako o početném, novější průzkumy ho však nepotvrdily. Jeho případný návrat se proto teprve zvažuje.
Ochrana citlivého místa
Stříbrné jezírko je přírodní památkou od roku 1990. Ochrana byla vyhlášena už na konci roku 1989 a jejím smyslem je zachovat jak vodní a mokřadní společenstva, tak charakteristické pozůstatky důlní činnosti.
Současný plán péče počítá například s prořezáváním některých dřevin, aby se k pobřežní zóně dostalo více slunce. Pozornost se věnuje také omezení karase stříbřitého, který může konkurovat původním druhům a narušovat rovnováhu malého vodního prostředí. U takto drobné lokality má každý zásah i každé narušení poměrně velký význam.
Tip na klidnou zastávku u Fulneku
Podle dostupných turistických informací je lokalita veřejně přístupná a vede k ní značená trasa, uváděná jako červená turistická stezka. Značení je ale vhodné před cestou ověřit v aktuální mapě, protože starší popisy se v jeho barvě liší.
Výlet ke Stříbrnému jezírku je spíše krátkou přírodovědnou zastávkou než celodenním cílem. Vyplatí se sem přijít s časem na pozorování detailů: hladiny bez přítoku a odtoku, mokřadní vegetace i terénních stop po starém dolu. Břehy mohou být podmáčené a v okolí se objevují nerovnosti či zbytky důlních struktur. Nejlepší je proto zůstat na cestě, nevstupovat do vody, nepoškozovat rostliny a dopřát místním živočichům klid.