Jeden ze základních kamenů Národního divadla pochází ze Svatoboru. Roku 1868 jej vybral sušický politik a okresní starosta Josef Ambrož Gabriel. Kámen označený číslem 14 tak spojuje zalesněný vrch nad Sušicí s jednou z nejznámějších pražských staveb. Dnes na Svatobor láká především kamenná rozhledna, ale jeho příběh začíná mnohem dříve než česká turistika.
Na vrchol po Hadí stezce
Svatobor měří 845 metrů a leží západně od Sušice v Šumavském podhůří. Pěší výlet z náměstí lze vést po červené značce přes Scheinostovo zátiší; cesta na vrchol měří přibližně 3,5 kilometru. Právě odtud stoupá Hadí stezka, obnovená a znovu zpřístupněná v roce 2010. Zátiší s altánem vzniklo už roku 1927 jako připomínka továrníka Františka Scheinosta.
Výstup lze spojit s delší trasou po modré a žluté značce, která měří asi čtyři kilometry. K rozhledně vede také cyklotrasa č. 2031. Kdo přijíždí autem, pokračuje přes Hrádek u Sušice a Odolenov. Vrchol je zalesněný, a tak se široký rozhled otevírá až z věže.
Kamenná věž, která vystřídala starší rozhlednu
Současnou rozhlednu navrhl sušický architekt Karel Houra. Postavili ji během pouhých tří měsíců v roce 1934 a slavnostně otevřeli 12. srpna téhož roku. Věž vysoká 31,6 metru má 182 schodů. O rok později k ní přibyla turistická chata s restaurací, která pomohla proměnit Svatobor v oblíbený výletní cíl.
Nová stavba nahradila starší rozhlednu, jejíž stav se zhoršoval a věž se nebezpečně vychylovala. V roce 1933 byl odklon od svislé osy už 1,78 metru; stará konstrukce byla zbořena 8. května 1934. Přesný rok jejího vzniku se v dostupných údajích liší, jisté však je, že nová kamenná věž převzala její úlohu a vydržela sloužit návštěvníkům dodnes.
Z vyhlídkové plošiny je kruhový výhled na Šumavu i do vnitrozemí. Za příznivé viditelnosti lze zahlédnout například hrady Rabí a Kašperk, Javorník, Velký Javor i vrcholy centrální Šumavy. V sousedství stojí také retranslační věž, budovaná od roku 1968 a otevřená v roce 1970. Včetně anténního stožáru dosahuje výšky 68,5 metru.
Stopy dávného osídlení
Svatobor má své místo v dějinách krajiny i dlouho před vznikem rozhleden a značených cest. Na vrchu byly nalezeny stopy po polozahloubené chatě ze střední doby kamenné. Osídlení se klade přibližně do období 10 000 až 8 000 let před naším letopočtem. Model pravěké chaty si lze prohlédnout v sušickém muzeu.
Další nález se váže k úpatí, nikoli přímo k vrcholu. Při stavbě Scheinostovy sirkárny bylo roku 1881 objeveno pohřebiště. Archeologický průzkum se tehdy neuskutečnil a většina nalezeného materiálu se ztratila. Mezi zachráněnými předměty se uvádí denár z doby Vratislava I. a perly. Vyprávění o pohanském obětišti či svatoborském pokladu patří k místním pověstem; přímé doklady slovanského kultu na vrchu doloženy nejsou.
Výlet s výhledem i zastávkou na občerstvení
Rozhledna a turistická chata jsou od roku 1998 majetkem města Sušice. Vstup do věže je podle provozovatele řešen samoobslužným turniketem a lze platit kartou nebo mincemi. Provozní doba rozhledny i restaurace se může měnit, proto je dobré si ji před cestou ověřit. Svatobor tak nabízí příjemný cíl na půldenní výlet: cestou připomene turistickou historii regionu a z vrcholu ukáže, jak blízko jsou Sušici šumavské hory i stopy dávných příběhů.