Jen málokteré muzeum v regionu nabízí tak působivé spojení místa a příběhu jako Muzeum Kasejovice. Sídlí v bývalé židovské synagoze, která stojí uprostřed někdejšího ghetta. Návštěva tak nezačíná vitrínou, ale samotnou budovou – svědkem života komunity, která byla po staletí důležitou součástí města.
Synagoga s dochovaným interiérem
Současná synagoga byla pravděpodobně postavena kolem roku 1763. Po požáru v roce 1793 prošla obnovou a přibližně kolem roku 1830 získala dnešní pozdně barokní podobu. Už její uspořádání připomíná někdejší pravidla bohoslužeb: muži a ženy vstupovali oddělenými vchody, přičemž ženská část nabízela 45 míst a mužská 66.
V hlavním sále se dochovala ornamentální výzdoba s rostlinnými a geometrickými motivy. Pozornost přitahují také zlaté hvězdy na modrém podkladu a svatostánek, takzvaný Aron ha-kodeš, pocházející z 19. století. Neobvyklým prvkem je umístění bimy u východní stěny, nikoli uprostřed modlitebního prostoru.
Židovská obec je v Kasejovicích doložena nejméně od 16. století. V přízemí synagogy bývala do roku 1828 škola pro židovské děti. Bohoslužebnému účelu stavba sloužila zhruba do 20. let 20. století. Za druhé světové války se změnila ve sklad konfiskovaného židovského majetku. Po roce 1990 byla restaurována a v roce 1994 zpřístupněna jako městské muzeum.
Za muzeem stojí jeden mimořádný sběratel
Základ zdejších sbírek položil kasejovický rodák Václav Mentberger (1886–1969). Profesně působil jako vrchní inspektor Československých státních drah, jeho zájmy však sahaly daleko za železnici. Od roku 1945 v synagoze soustřeďoval předměty, dokumenty a další doklady minulosti, které by jinak mohly zmizet.
Mentberger se věnoval historii, hudbě i národopisu. V letech 1948 až 1964 vedl kasejovickou kroniku a pro místní obyvatele připravil deset vlastivědných přednášek. Jeho pozůstalost zahrnovala obrazy, nábytek, archiválie, knihy, plakáty, fotografie, novinové výstřižky i notové zápisy. Sbírky předtím postupně vznikaly také v budově měšťanské a obecné školy.
Od kasovek k nálezům zlata
Muzeum není zaměřené pouze na jednu historickou kapitolu. Představuje široký obraz Kasejovic a okolního regionu. Ve sbírkách se objevují předměty z cínu, litiny, porcelánu, fajánsu, kameniny a skla, stejně jako dřevěné plastiky. Zastoupena je keramika německé, francouzské, italské, španělské i orientální provenience.
Výrazně místní charakter mají doklady kasejovického hrnčířství, tradiční dýmky známé jako „kasovky“ a zdejší výšivky. Archeologické nálezy a mince připomínají starší dějiny osídlení, zatímco minerály s obsahem zlata odkazují k období, kdy se na Kasejovicku zlato rýžovalo a dolovalo. Právě tento rozptyl témat dává muzeu živost: vedle náboženské památky tu návštěvník poznává také řemesla, obchod, práci a každodennost zdejších obyvatel.
Od první zprávy k městečku
Expozice zachycuje také vývoj samotných Kasejovic. Nejstarší ověřená písemná zpráva o městě pochází z 12. května 1264. Přibližně kolem roku 1350 byly Kasejovice povýšeny na městečko. Připomínána je rovněž kasejovická tvrz, která stávala poblíž dnešního kostela svatého Jakuba.
Muzeum tak funguje jako vstupní bod k poznávání celého místa. K příběhu někdejší židovské komunity patří také židovský hřbitov a urbanismus bývalé židovské čtvrti. Procházka Kasejovicemi díky tomu není jen výletem za jednou památkou, ale cestou mezi různými vrstvami regionální historie.
Návštěvu je vhodné předem telefonicky domluvit, protože muzeum nemá uváděnou pravidelnou celoroční otevírací dobu. Aktuální kontakt a možnost otevření doporučuje město ověřit před cestou; jako kontaktní e-mail je uváděn mu@kasejovice.cz. Uváděné vstupné činí 30 Kč, děti mají vstup zdarma.