Brněnský Labyrint pod Zelným trhem nabízí neobvyklé setkání s minulostí města. Návštěvník sestoupí několik metrů pod náměstí a ocitne se v síti sklepů, chodeb a prostor, které po staletí sloužily k uchovávání potravin, vína a piva. Tajemnou atmosféru místa posiluje pověst o šlechtičně Amálii z Bubna-Litice. Podle vyprávění měla v podzemí ukrývat těla svých zavražděných milenců.
Sklepy vznikaly po staletí
Zelný trh, dříve známý jako Horní trh, patřil už od 13. století k nejdůležitějším obchodním centrům Brna. Pod náměstím se sklepy budovaly postupně, podle městských podkladů už od 12. století. Nešlo přitom o jeden předem naplánovaný podzemní komplex. Jednotlivé prostory vznikaly v různých dobách pod různými domy a původně spolu často vůbec nesouvisely.
Historické sklepy byly raženy hornickým způsobem, což pomáhá vysvětlit jejich nepravidelné tvary i rozdílnou výšku a šířku chodeb. V podzemí se skladovalo zboží, které by na povrchu rychle podléhalo zkáze. Chladnější prostředí bylo vhodné pro potraviny, víno i pivo a sklepy se staly praktickou součástí každodenního života měšťanů.
Dnešní návštěvnický okruh je výsledkem moderního průzkumu a stavebních úprav. Intenzivněji se brněnské podzemí zkoumalo od konce 70. let 20. století. Část prostor pod Zelným trhem byla upravena v roce 2009 a labyrint se veřejnosti slavnostně otevřel 2. října 2010. Turistický provoz byl zahájen následující rok.
Co čeká návštěvníky pod náměstím
Trasa sestupuje přibližně osm metrů pod dlažbu Zelného trhu. Vstup se nachází v domě na adrese Zelný trh 21 a prohlídka vede historickými sklepními prostory, které přibližují jejich původní využití. K vidění je starý vinný sklep, prostředí dobové krčmy i ukázky způsobů, jakými se v minulosti svítilo.
Expozice se neomezuje jen na hospodářské dějiny. Součástí jsou také alchymistická laboratoř a repliky pranýře, klecí pro takzvané blázny a dalších prvků spojených s městským životem a trestáním. Právě díky této kombinaci působí labyrint jako víc než jen zachované sklepy. Přibližuje způsob života, obchodu i veřejného pořádku v historickém Brně.
Prohlídky probíhají s průvodcem a podzemí je přístupné jako celoroční program. Teplota uvnitř zůstává poměrně stálá, což může být příjemné v létě i v zimě. Je však třeba počítat se schody a nerovnějším povrchem. Aktuální časy prohlídek a vstupné je vhodné před návštěvou ověřit u provozovatele, protože se mohou měnit.
Amálie z Bubna-Litice: žena z pramenů
Amálie z Bubna-Litice není smyšlená postava. Encyklopedie dějin Brna ji uvádí jako majitelku domu na Zelném trhu č. 13 a 14. Jejím manželem byl Ferdinand Josef z Bubna-Litice, s nímž měla nejméně tři děti: Ottokara, Ludmilu a Kamilu. Z dostupných údajů vyplývá, že Ottokar se narodil v roce 1829 a Kamila v roce 1840.
U Amáliina narození ovšem prameny nejsou jednotné. Objevují se roky 1807, 1809 i 1810, opakovaně však datum 17. května. Jisté je, že zemřela 30. července 1900. Její manžel zemřel už 26. dubna 1861. Rod Bubnů z Litic patřil ke starobylé české šlechtě, samotné rodové zázemí však nijak nepotvrzuje pozdější pověst o krvavých činech.
Kde končí historie a začíná legenda
Příběh o vraždících milencích není doloženou historickou událostí. Neexistuje známý archeologický ani písemný důkaz, že by Amálie v podzemí zabíjela nebo tam ukrývala těla. Do folklorního vyprávění patří také další dramatické podrobnosti, například motiv nástroje vraždy nebo návratu ducha na místo údajného zločinu.
Legenda přesto dobře zapadá do prostředí starého města. Využívá oblíbené motivy městské démonologie: osamělou šlechtičnu, tajné milence, temné chodby a těla ukrytá pod ulicemi. Skutečnost, že Amálie opravdu vlastnila dům přímo na Zelném trhu, mohla k rozšíření příběhu přispět. Její jméno se navíc objevovalo v návštěvnické interpretaci labyrintu už při jeho zpřístupnění.
Právě napětí mezi ověřitelnou historií a působivou pověstí dává místu jeho kouzlo. Labyrint ukazuje, jak Brno fungovalo v minulosti, zatímco příběh o Amálii připomíná, že města si ke svým domům a ulicím často vytvářejí vlastní temnou paměť. Kdo chce poznat brněnské podzemí důkladněji, může na návštěvu navázat v Kostnici u svatého Jakuba, Kapucínské hrobce, Sklepě pod Novou radnicí nebo v krytu 10-Z.