Uprostřed Rychlebských hor se dochovala stavba, která nepůsobí jako běžná turistická restaurace. Tančírna v Račím údolí je elegantní secesní výletní objekt s dřevěným patrem, ochozem a tanečním sálem. Po citlivé obnově se znovu stala místem, kam se chodí nejen za architekturou, ale také za hudbou, výstavami, kávou a atmosférou klidného horského údolí.
Výletní sál pro hosty z Javornicka
Budova vznikla v letech 1906 až 1907 podle projektu javornického stavitele Aloise Utnera mladšího. Jejím vznikem chtěl vratislavský arcibiskup a kardinál Georg von Kopp podpořit výletní a rekreační využití krajiny. Právě po něm dostala stavba původní název Georgshalle.
Tančírna vyrostla na místě starší parní pily, která patřila vratislavskému biskupství a byla zbořena v roce 1897. Nový objekt měl od počátku jiný úkol: nabídnout návštěvníkům Rychlebských hor zázemí pro odpočinek, občerstvení a společenský život. Taneční sál nebyl pouhou ozdobou. Stal se přirozeným centrem výletního místa, kam lidé mířili za příjemným klimatem i zdejší krajinou.
Dřevěná secese mezi stromy
Architektura Tančírny spojuje zděné přízemí s výrazně dekorativním dřevěným patrem. Stavba je ovlivněna slezskou secesí i švýcarským stylem, což je patrné na dřevěné galerii, ochozu a zdobeném štítu. Největší pozornost přitahuje taneční sál dlouhý více než dvacet metrů.
Jeho interiér zastřešuje dřevěná valená klenba rozdělená sedmi pásy. Oblouková okna s vitrážemi propouštějí do prostoru barevné světlo a připomínají, že zdejší architektura byla navržena nejen prakticky, ale také jako působivá kulisa pro společenské události. K celkovému dojmu přispívá i park s krajinářskou úpravou, kterým protéká Račí potok. Rostou v něm mimo jiné borovice černé, jedlovce kanadské, cypřišky nutkajské, smrk pichlavý nebo borovice limba.
Od chátrání k památkové obnově
Tančírna sloužila veřejnosti až do roku 1954. Další desetiletí jí příliš nepřála a výraznou ránu představovaly také povodně v roce 1997. K poškození se přidaly majetkoprávní komplikace, takže objekt dlouho chátral a jeho budoucnost nebyla jistá.
Zlom přišel v roce 2007, kdy areál koupila obec Bernartice. Následná obnova probíhala především v letech 2014 a 2015. Odborníci se při ní snažili zachovat původní konstrukce, materiály i architektonické detaily, aby opravená budova nepřišla o svůj charakter. Veřejnosti se Tančírna slavnostně otevřela v červenci 2016. O tři roky později byl celý areál včetně parku prohlášen za nemovitou kulturní památku.
Tančírna, která znovu žije
Dnes už nejde jen o připomínku minulosti. V budově se konají koncerty, autorská čtení, taneční vystoupení a workshopy. Prostor si občas vybírají také svatebčané a další návštěvníci společenských akcí. V přízemí funguje kavárenské a návštěvnické zázemí a součástí nabídky je také expozice věnovaná historii a současnosti Tančírny, Račímu údolí a Rychlebským horám.
Konkrétní program i provozní doba se mohou měnit, proto je dobré ověřit si před cestou aktuální informace u provozovatele. Jisté však je, že návštěva má smysl i mimo dobu konání kulturní akce. Secesní interiér, park a okolní lesy vytvářejí místo, kde se vyplatí zpomalit.
Výchozí bod pro poznávání Račího údolí
Tančírna bezprostředně sousedí s přírodní rezervací Račí údolí a může být příjemným začátkem výletu. Z údolí lze pokračovat ke zříceninám hradů Rychleby a Pustý zámek nebo k přírodní lokalitě Čertovy kazatelny. Spojení památky, občerstvení a pěšího putování dává zdejší návštěvě přirozený rytmus.
Ačkoli areál vlastní obec Bernartice, samotná Tančírna se podle evidence památkové péče nachází v části obce Javorník, v katastrálním území Javorník-město. Pro návštěvníky je nejpraktičtější hledat ji pod názvem Tančírna v Račím údolí u Javorníku v Olomouckém kraji. Odměnou je setkání s památkou, která se po složitém příběhu nevrátila jen do katalogů, ale také do života zdejšího regionu.