Jen málokteré město dokáže nabídnout tolik různorodých cílů v dosahu jedné pěší výpravy. Tišnov spojuje historické městské prostředí s kopci, lesy, výhledy a pozoruhodnými památkami. Jako výchozí bod navíc dobře funguje i pro ty, kdo přijedou vlakem a chtějí se obejít bez automobilu.
Nejprve vzhůru na Klucaninu
Nejvýraznějším výletním cílem přímo nad městem je rozhledna Klucanina. Stojí na stejnojmenném kopci a z Tišnova k ní vedou modrá a žlutá turistická trasa. Žlutá cesta je upravena jako naučná stezka s dřevěnými prvky, které dětem přibližují zdejší stromy, keře a živočichy. Pro rodiny tak může být zajímavější než obyčejný výstup, i když konkrétní pohodlí závisí na počasí a zvoleném typu kočárku.
Dnešní zděná věž vznikla v roce 2003 na místě starší rozhledny. Je vysoká 29,3 metru a na vyhlídkovou plošinu vede 133 schodů. Odměnou je pohled na Tišnov a okolní krajinu, který dává výletu jasný cíl. Rozhledna je přístupná volně po celý rok, před cestou je ale rozumné ověřit, zda schodiště nebo samotná věž nemají dočasné omezení.
Květnice ukazuje jinou tvář Tišnovska
Na okraji Tišnova leží přírodní památka Květnice. Zatímco Klucanina láká především na výhled, Květnice je místem, kde stojí za to zpomalit a všímat si okolní přírody. Chráněny jsou zde přirozené lesní a lesostepní ekosystémy, vzácné druhy rostlin a živočichů i krasové jevy.
Lokalita má také botanický, mineralogický a geologický význam. Nacházejí se tu jeskyně s výskytem netopýrů, ty však nejsou veřejnosti přístupné. Při procházce je proto důležité držet se značených cest a respektovat ochranný režim. Právě kontrast mezi otevřeným výhledem z Klucaniny a komornější, přírodově cennou Květnicí patří k tomu nejzajímavějšímu, co může Tišnov nabídnout.
Z města ke gotickému portálu Porta coeli
Další cesta může vést do sousedního Předklášteří, kde se nachází cisterciácký klášter Porta coeli. Administrativně už nejde o Tišnov, pro plánování výletu však představuje jeho bezprostřední a velmi dobře dostupné pokračování. Klášter ze 13. století upoutá především bohatě zdobeným gotickým portálem baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Za pozornost stojí také kapitulní síň a křížová chodba.
V areálu sídlí Podhorácké muzeum, které výlet rozšiřuje o další vrstvu poznávání. Expozice se věnují například paleontologii, mineralogii a minerálům Tišnovska, ale také měšťanskému interiéru a dějinám i současnosti kláštera. Návštěva tak dobře doplní putování krajinou: po lesích a kopcích přichází setkání s historií, uměním a geologií regionu.
Otevírací režim muzea i prohlídek kláštera se během roku mění, proto je vhodné ověřit aktuální informace před návštěvou. Areál je přes den přístupný pěším; při cestě autem lze využít odstavné parkoviště u klášterního pivovaru.
Výlet, který lze poskládat podle času
Tišnovské centrum má smysl navštívit ještě před odchodem do kopců. K plánování trasy poslouží historické centrum, Muzeum města Tišnova a turistické informační centrum v Müllerově domě na adrese Jungmannova 80. Zde lze získat mapy, turistické informace nebo doporučení podle aktuální situace v terénu.
Praktickou variantou je příjezd vlakem do Tišnova a začátek trasy u nádraží. Přes Komenského náměstí lze pokračovat po modré značce na Klucaninu a podle času navázat směrem ke Květnici nebo k Předklášteří. Kdo má více času a chce poznat i širší okolí, může si vybrat některou z dalších vyhlídek a rozhleden Tišnovska, například Vokounovu vyhlídku, Křivoš u Kaly, Zlobici, Babylon nebo Žernovník.
Tišnov tak není jen zastávkou na cestě. Je kompaktním výchozím bodem, odkud se dá během jednoho dne vyrazit za panoramaty, chráněnou přírodou i mimořádnou sakrální památkou. A podle zvolené trasy může stejný výlet fungovat jako nenáročná rodinná procházka, pěší putování bez auta i začátek delšího poznávání Tišnovska na kole.