V jedné muzejní sbírce se dnes ukrývá 26 563 vzorků půlpárů textilních rukavic. Tak rozsáhlou kolekci nenajdete v žádném jiném českém muzeu a v roce 2024 se dostala také do České knihy rekordů. Právě rukavice budou jedním z hlavních klíčů k výstavě TOSTA AŠ – 80/30 leté výročí od otevření/uzavření, která se v Textilním muzeu Aš uskuteční od 10. září do 29. října 2026.
Výstava v historickém Zámečku na Mikulášském vrchu připomene vznik, rozvoj i zánik podniku, který po několik desetiletí výrazně ovlivňoval život Aše a širokého okolí. Vernisáž je plánována na 10. září od 17 hodin.
Od předválečných továren k národnímu podniku
Ašsko mělo k textilu blízko dávno před vznikem Tosty. Výroba se v regionu výrazně rozvíjela už od 18. století a ve 20. letech minulého století patřila Aš k důležitým evropským centrům textilního průmyslu. V roce 1924 zde fungovalo více než 120 tkalcoven, přes padesát pletáren a řada dalších provozů zaměřených na barvení, punčochářství a rukavičkářství.
Místní výrobci rukavic před druhou světovou válkou prakticky ovládali středoevropský trh a značná část produkce mířila za hranice. Po válce však region prošel zásadní proměnou. Odsun německého obyvatelstva znamenal pro Aš ztrátu více než poloviny obyvatel, zároveň bylo třeba obnovit průmysl a najít nové pracovní síly.
Národní podnik Továrny stávkového zboží se sídlem v Aši vznikl vyhláškou ministerstva průmyslu v roce 1946. O dva roky později se jeho název změnil na Tosta, továrny stávkového zboží, národní podnik. V dalších letech se do něj začleňovaly znárodněné firmy z Aše i dalších míst. Rok 1953 pak souvisí s organizačním sjednocením pletařských a rukavičkářských provozů zejména v Aši, Hazlově a Libé.
Nešlo jen o rukavice
Název Tosta si mnozí pamětníci spojují především s tradičními stávkovými rukavicemi. Podnik měl ale mnohem širší výrobní program. Ve svých provozech zpracovával materiál a vyráběl hotové konfekční zboží – sportovní i domácí oděvy, dámské noční košile a pyžama, dámské prádlo, pánské košile nebo teplákové soupravy.
Právě sportovní oblečení patří k předmětům, které se výrazně zapsaly do vzpomínek bývalých zákazníků. Pamětníci si vybavují například oranžové teplákové soupravy s bílým pruhem. Výstava tak nebude pouze přehlídkou výrobních vzorků, ale také připomínkou věcí, které lidé běžně nosili, kupovali a používali.
Tosta měla vlastní učiliště a patřila k největším zaměstnavatelům Ašska. Její význam proto nespočíval jen v objemu výroby. Podnik vytvářel pracovní příležitosti, ovlivňoval každodenní život rodin a pomáhal utvářet poválečnou podobu města i okolních obcí.
Co po podniku zůstalo
Po znárodnění se v ředitelství nově vzniklé Tosty pravděpodobně soustředily také vzorky rukavic z dřívějších firem. Přibližně 19 500 vzorků pak muzeum získalo bezplatným převodem v roce 1984. Dnešní sbírka dokumentuje rukavice německých podniků z ašského okresu do roku 1946, produkci národního podniku Tosta v letech 1946 až 1993 i pozdější výrobky společnosti Tostex.
Součástí Textilního muzea jsou také pletací a dopřádací stroje, tkalcovské stavy, vzorníky, oděvy, krajky a historické žehličky. Zajímavostí je funkční model žakárového stavu zhotovený kolem roku 1910 v měřítku 1:4. Pochází z Hranic a původně sloužil při výuce.
Proměna průmyslu po roce 1989
Výstava připomene také méně optimistický závěr příběhu. Po privatizaci v roce 1992 začala Tosta hospodařit se ztrátou, omezoval se výrobní program a vznikla dceřiná společnost Tostex. V polovině roku 1997 se podnik dostal do konkurzu a jeho činnost následně skončila. Výstavní titul pracuje s třicetiletým odstupem od likvidace, přesný právní okamžik zániku je však v dostupných materiálech popisován různě.
Pamětníci a komentátoři spojují úpadek zejména s nedostatečnými investicemi, zastaralým strojovým parkem, otevřením trhu po roce 1989, proměnou spotřebitelských návyků a tlakem levného asijského textilu. Příběh Tosty tak dobře ukazuje širší proměnu českého průmyslu po pádu státního hospodářství.
Textilní muzeum Aš najdete v Zámečku na adrese Mikulášská 3/5. Návštěvu plánované výstavy lze spojit s prohlídkou stálé expozice a rekordní sbírky rukavic. Aktuální otevírací dobu a program vernisáže je vhodné před cestou ověřit u muzea.