Za nenápadným vstupem do Divadla Josefa Kajetána Tyla v Třeboni se otevírá svět, který připomíná kulturní život měšťanského města 19. století. Dochovaný empírový interiér, historické jeviště a především malovaná opona z roku 1872 dávají zdejší scéně výjimečnou atmosféru. Opona se navíc stále používá, takže nejde jen o muzejní exponát, ale o součást živého divadla.
Divadlo vyrostlo z popela požáru
Kořeny třeboňské divadelní tradice sahají nejméně do poloviny 16. století. Hrávalo se v klášteře, později na zámku, a v 18. století také díky kočovným společnostem a místním ochotníkům. Vlastní měšťanská divadelní budova však vznikla až po velkém požáru, který Třeboň postihl 12. července 1781.
Nová stavba se začala budovat v letech 1832 až 1833 v prostorách někdejší sladovny městského pivovaru. Její vznik financovali právováreční měšťané, což dobře ukazuje, jak důležitou součástí veřejného života se kultura ve městě stávala. Slavnostní otevření se konalo 8. dubna 1833. Třeboň tak získala jednu z nejstarších měšťanských divadelních budov v Čechách, které dodnes slouží původnímu účelu.
Empírový sál a opona s Apollonem
Největší pozornost při návštěvě přitahuje historický interiér. Jeho dnešní podoba souvisí s úpravami z roku 1872, kdy vznikla také cenná malovaná opona. Je tedy mladší než samotná budova, přesto se stala jejím nejvýraznějším symbolem.
Na oponě je zachycen alegorický příchod Apollona s družinou do města. Dílo je připisováno akademickému malíři Františku Skálovi z Písku. Podle turistických materiálů města Třeboně jde o nejstarší dosud funkční historickou divadelní oponu v zemi. Toto označení je vhodné chápat jako údaj prezentovaný městem; bez úplného srovnání všech dochovaných opon nelze podobné prvenství považovat za absolutní odborný závěr. Jisté však je, že třeboňská opona patří k mimořádně cenným dokladům divadelní historie a při představeních stále plní svou původní roli.
Když v Třeboni hostoval Tyl
Jméno divadla připomíná Josefa Kajetána Tyla, který v Třeboni hostoval se svou společností v letech 1852 a 1856. Uváděl zde například hry Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Pražský flamendr, Slepý mládenec nebo Strakonický dudák.
Tylovy návštěvy měly význam také proto, že se na třeboňské scéně v jejích počátcích hrávaly převážně německé hry. Hostování známého dramatika, herce a představitele českého národního divadla pomáhalo prosazovat český repertoár. Později se zde objevily i další výrazné osobnosti hudebního a divadelního života, mimo jiné Otylie Sklenářová-Malá, Jindřich Mošna, Otakar Ševčík, František Ondříček, Jan Kubelík, Antonín Dvořák nebo Ema Destinnová. Jednotlivá hostování je však třeba vnímat podle konkrétních historických záznamů.
Prohlídka za oponou
Divadlo není pouze historickou památkou. Kulturní program se v něm koná dodnes a zájemci mohou nahlédnout také do jeho dochovaného interiéru při komentovaných prohlídkách. Ty se podle dostupných turistických informací zpravidla konají v pondělí od 13:30 a vstupenky bývají k dostání v Informačním centru na Masarykově náměstí.
Termín i rozsah prohlídky je dobré před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit. Návštěvník by si měl zjistit také to, zda bude zpřístupněn celý interiér, nebo jen vybrané části. Odměnou je pohled do empírového hlediště, na historický dekor, jevištní techniku a především na oponu, která po více než 150 letech stále patří k živému provozu třeboňské scény.