Stoka, která překonává jinou stoku
Na první pohled může jít jen o nenápadné místo v lese. Akvadukt u Branné však ukazuje, jak promyšleně byla na Třeboňsku vytvořena síť umělých vodních toků. Zlatá stoka zde vede nad Podřezanskou stokou. Obě vodní cesty se tedy kříží, ale jejich vody se nespojují.
Právě v tom spočívá princip akvaduktu: jeden tok je veden v jiné výškové úrovni než druhý. V okolí objektu jsou také stavidla a lávka přes Zlatou stoku, která umožňuje přístup ke stavidlům na jejím levém břehu. Zařízení slouží k regulaci průtoku v soustavě stok, konkrétní současný režim obsluhy však není běžně uváděn.
Součást velkého vodohospodářského díla
Akvadukt nelze chápat jako izolovanou kuriozitu. Je součástí systému, který po staletí pomáhá utvářet třeboňskou rybniční krajinu. Zlatá stoka vznikala v 16. století jako páteř rybniční soustavy. Nový úsek se za Štěpánka Netolického začal budovat roku 1508 a práce trvaly deset let. Dnes stoka měří více než 45 kilometrů a napájí přes padesát rybníků.
Štěpánek Netolický při budování soustavy využíval také zemní akvadukty, které umožňovaly překonávat jiné vodní toky. Objekt u Branné tak připomíná, že Třeboňsko není pouze krajinou rybníků, hrází a mokrých luk. Je také rozsáhlým technickým dílem, v němž bylo nutné přesně vést vodu, rozdělovat její množství a udržovat jednotlivé části systému v provozu.
Podřezanská stoka, kterou Zlatá stoka u akvaduktu překonává, je sama o sobě významným umělým kanálem. Měří přibližně 18 kilometrů, přivádí vodu od oblasti Červeného blata, přijímá vodu z dalších stok a nakonec se vlévá do Prostřední stoky.
Zastávka při cestě Okolo Třeboně
Nejvhodnějším způsobem, jak akvadukt hledat, je spojit jeho návštěvu s cyklovýpravou po naučné stezce Okolo Třeboně. Uzavřený okruh začíná i končí u rybníka Svět v Třeboni, měří 39 kilometrů a má 22 informačních zastávek. Vede po méně frekventovaných silnicích, lesních cestách a hrázích rybníků krajinou, kde se střídají lesy, rašeliniště, mokré louky a vodní plochy.
Akvadukt se nachází poblíž místní části Branná. Terénní popisy jej umisťují přibližně 700 metrů západně od místa, kde Zlatou stoku překonává zpevněná lesní cesta Kočárka, po níž vede modrá turistická značka a naučná stezka Okolo Třeboně. V okolí se připomínají také Velká stavidla a výklenková kaple svatého Huberta.
Při plánování trasy je dobré počítat s tím, že nejde o běžně zpřístupněný areál s návštěvnickým zázemím. Jeden z turistických popisů akvadukt uvádí mezi místy, která nejsou veřejnosti obvykle dostupná. Bezpečnější je proto vnímat jej jako technickou zajímavost v dosahu trasy a respektovat okolní terén, vodní díla i případná omezení.
Neplést s jinými akvadukty
Zlatá stoka má v regionu několik míst, kde mimoúrovňově překonává jiný vodní tok. Akvadukt u Branné se proto někdy zaměňuje s objektem u Majdaleny nebo s akvaduktem přímo v Třeboni, kde se Zlatá stoka kříží se Spolským potokem. Jde o různé stavby, přestože všechny patří do stejného pozoruhodného vodohospodářského příběhu.
Branná navíc není samostatnou obcí, ale místní částí Třeboně. Přesná poštovní adresa ani jednoznačné značení přímo u objektu nejsou běžně uváděny. Pro orientaci je proto praktičtější pracovat s názvem akvaduktu, místní částí Branná a trasou Okolo Třeboně. Kdo se na místo vydá, uvidí drobnou stavbu, která svou nenápadností dobře zapadá do lesa, ale zároveň názorně vysvětluje, proč je třeboňská krajina tak mimořádná.