V Poděbradech se čas neodměřuje jen ručičkami. U květinových hodin v lázeňském parku stojí litinový trpaslík, který při odbíjení zvedá kladívko a udeří do plechové muchomůrky. Z obyčejného hodinového mechanismu se tak stává malé veřejné představení – zvlášť pro děti, ale i pro dospělé, kteří si rádi všimnou neobvyklých detailů ve městě.
Květinové hodiny vznikly díky elektrárně
Trpaslík je součástí příběhu poděbradských květinových hodin. Ty najdete v lázeňském parku u hotelu Libenský, nedaleko kolonády a dalších míst, kam návštěvníci během procházky běžně míří. Jejich realizace se nejčastěji klade do roku 1936. V některých starších materiálech se objevuje také rok 1932, historici se však přiklánějí k pozdějšímu datu. Rozdíl mohl vzniknout chybným přečtením historické pohlednice.
Vznik hodin souvisel s poděbradskou městskou elektrárnou. Podle vzpomínek pamětníků přinesla inspiraci návštěva květinových hodin v Žitavě a samotný hodinový stroj pak vytvořili pracovníci elektrárny. Nešlo přitom jen o běžný ciferník zasazený do záhonu. Rostliny vytvářejí také údaj aktuálního data a jejich podoba se v průběhu let obměňuje. V jedné ze sezon se na výzdobě podílelo více než šest tisíc rostlin, především muškátů a ledovek.
Od plechového předchůdce k litinové figurce
Dnešní trpaslík není úplně původním řešením. U hodin měl nejprve stát jednodušší plechový trpaslík. Současná litinová figura vznikla podle památkáře Petra Váchy v roce 1938. Zhotovila ji firma Berounský ze Svratky. Robustní provedení jí pomohlo přežít nejen desetiletí ve veřejném prostoru, ale také období, kdy se na podobné dekorace pohlíželo s velkou nedůvěrou.
Mechanismus funguje jako drobný poděbradský orloj. Podle rozšířeného popisu jeden úder označuje čtvrthodinu, dva půlhodinu, tři tři čtvrtě a čtyři celou hodinu. Některé současné informace ale uvádějí pouze odbíjení v celou hodinu. Režim se proto může lišit podle nastavení nebo aktuálního provozu a při návštěvě je nejlepší řídit se tím, co uslyšíte přímo na místě.
Když trpaslík zmizel a vrátil se
V 60. letech byla figurka odstraněna. Tehdy ji část lidí považovala za kýč a na jejím původním místě se objevilo rudé srdce na žulovém hranolu. Trpaslík však neskončil nenávratně ve sběru. Dostal se do soukromých rukou, kde byl později opraven.
Do poděbradského parku se vrátil v květnu 1997, podle dobových podkladů konkrétně 9. května. Jeho návrat ukázal, že i zdánlivě drobný prvek může být důležitou součástí místní paměti. Pro jedny představuje dekoraci z jiné doby, pro druhé charakteristickou atrakci, která ke květinovým hodinám jednoduše patří.
Kde trpaslíka hledat
Po revitalizaci lázeňského parku v roce 2006 byl trpaslík přesunut do prostoru za květinovými hodinami. Z hlavního stanoviště proto nemusí být vidět. Je potřeba obejít hodiny a podívat se do menšího prostoru porostlého dřevinami. Právě zvuk kladívka může být užitečnější než samotné hledání očima. V minulosti se figurka podle dostupných podkladů na krátký čas objevila také znovu na původním místě.
Návštěva nevyžaduje vstup do žádné expozice ani zvláštní plánování. Květinové hodiny i jejich neobvyklého strážce lze zařadit do procházky po kolonádě, lázeňském parku a okolí hotelu Libenský. Protože se umístění nebo provoz mechanismu může měnit, zejména mimo hlavní sezonu, je rozumné počítat s tím, že trpaslík nemusí být vždy v běžně očekávané poloze.
Poděbradský trpaslík není velkou památkou, kvůli které by člověk cestoval přes půl republiky. Je ale přesně tím typem drobného objevu, který dává procházce městem osobitost. Za květinovým ciferníkem se skrývá příběh technického nadšení, proměn vkusu i návratu místního symbolu do veřejného prostoru. A pokud právě odbíjí, nabídne návštěvníkům krátké představení s překvapivě výraznou hlavní rolí.