Nejzajímavějším exponátem plánického muzea není jen historický předmět, ale zařízení, které lze uvést do činnosti. Oblouková lampa z roku 1884 se zde rozsvěcí díky energetickému soustrojí napojenému na dynamo a rozvodnou desku. Návštěvník tak nevidí pouze připomínku dávného vynálezu, ale názornou ukázku toho, jak se vyráběla a rozváděla elektřina.
To vše se odehrává v rodném domku Františka Křižíka v Plánici, v domě číslo 86. Právě spojení autentického prostředí s technickou expozicí dává návštěvě zvláštní atmosféru. Původně skromný pošumavský lidový dům se zde potkává s příběhem člověka, jehož práce ovlivnila veřejné osvětlení, železnici i městskou dopravu.
Od syna ševce k průkopníkovi elektrotechniky
František Křižík se v Plánici narodil 8. července 1847 v rodině chudého ševce. Z malého města v podhůří Šumavy se později vydal na dráhu, která ho zařadila mezi nejvýraznější české technické osobnosti 19. století. Zemřel 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora.
Expozice připomíná jeho život nejen prostřednictvím fotografií, ale také patentních listin, diplomů, vyznamenání, korespondence a ukázek dobového tisku. Návštěvník tak může sledovat, jak se z technických pokusů a konstrukcí postupně stávaly vynálezy s praktickým dopadem na každodenní život.
Křižík získal například v roce 1878 patent na signalizační blokové zařízení pro vlaky jedoucí za sebou. Po návštěvě světové výstavy v Paříži se začal intenzivně zabývat zdokonalováním obloukové lampy. Jeho konstrukce systému Piette–Křižík byla patentována v roce 1880 a o rok později získala první cenu na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži.
Lampa, která ukazuje princip výroby elektřiny
Hlavní technický exponát pochází z roku 1884. Oblouková lampa je v muzeu představena společně s energetickým soustrojím, které simuluje výrobu elektrické energie v čachrovské elektrárně na Šumavě. Součástí zařízení je také dynamo a rozvodná deska ze soustrojí čachrovské vodní elektrárny.
Právě funkčnost dává této části expozice větší názornost než běžná vitrína s popiskem. Elektrárna, rozvod a samotné svítidlo zde tvoří jeden celek. Technický vývoj tak není podán jako řada izolovaných dat, ale jako soustava konkrétních zařízení, která musela společně pracovat.
Muzeum zároveň ukazuje, že Křižíkovy zájmy nekončily u osvětlení. Připomíná jeho účast na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891, kde se podílel na osvětlení, světelné fontáně a první elektrické dráze mezi výstavištěm a Letnou.
Tramvaje, železnice a pokusné elektromobily
Významnou kapitolou Křižíkova působení byla elektrická doprava. V 90. letech 19. století se podílel na zavedení elektrických tramvají v Praze. Roku 1903 pak uvedl do provozu elektrickou železnici mezi Táborem a Bechyní, včetně elektrárny a elektrických vozů.
V letech 1900 až 1909 se věnoval také konstrukci pokusných elektromobilů. Sériové výroby se tyto vozy nedočkaly, přesto dobře dokládají šíři jeho technického uvažování. Křižík se nezabýval jediným vynálezem, ale hledal možnosti, jak elektřinu využít v dopravě i v běžném veřejném prostoru.
Rodný dům s pamětí každodenního života
Samotná stavba je památkově chráněným domem, jehož vznik se předpokládá před rokem 1800. Částečně dřevěný pošumavský lidový dům připomíná podmínky, v nichž Křižík vyrůstal. V interiéru se zachovalo nebo bylo rekonstruováno rodinné prostředí se světnicí, černou kuchyní a velkým pokojem, který rodina obývala jen zřídka a někdy jej pronajímala letním hostům.
První Křižíkova pamětní síň zde vznikla v letech 1956 až 1957. Po oslavách 150. výročí jeho narození v roce 1997 se začala připravovat nová koncepce, otevřená v roce 1998. Další rozsáhlá rekonstrukce se zaměřila na podlahy, obvodové zdi, sklep i vytápění. Po jejím dokončení se muzeum znovu otevřelo 25. června 2010.
Muzeum Františka Křižíka je tak vhodným cílem pro výletníky, které zajímá technika, historie dopravy i proměny každodenního života. Prohlídka bývá časově nenáročná, ale je dobré si před cestou ověřit aktuální otevírací dobu. Podle sezony se totiž režim mění a mimo pravidelné návštěvní hodiny je potřeba domluva předem. Muzeum najdete na adrese Plánice 86 v Plzeňském kraji.