První výrobek, který spojil jméno Laurin & Klement s technikou, nebyl automobil. V Mladé Boleslavi se na konci roku 1895 začala psát historie firmy u jízdních kol značky Slavia. Právě tento začátek připomíná muzeum Moto & Velo v Přerově nad Labem, kde je vystaveno kolo označované jako Slavia No. 001.
Muzeum jej prezentuje jako první jízdní kolo vyrobené firmou Laurin & Klement. U tak významného exponátu je ale na místě určitá opatrnost. Specializovaný odborný materiál uvádí, že přerovské kolo je pravděpodobně sestavené z dobových součástek a v několika detailech neodpovídá předlohám z katalogů Laurin & Klement. Zpochybněno bylo také umístění raženého výrobního čísla 001. Návštěvník tak neuvidí jen připomínku počátků slavné značky, ale i příklad toho, jak se u historických předmětů ověřuje jejich původ.
Od bicyklů k motocyklům
Firma Laurin & Klement otevřela v Mladé Boleslavi manufakturu na výrobu a opravu jízdních kol v roce 1895. První výrobní sezona jízdních kol je podle odborného přehledu spojována až s rokem 1896, kdy nabídka zahrnovala pět modelů. Kola nesla značku Slavia a brzy se stala základem dalšího technického rozvoje podniku.
V roce 1898 začali Václav Laurin a Václav Klement rozšiřovat výrobu o motocykly. Už na jaře následujícího roku nabídli majitelům bicyklů pomocný benzinový motorek. První plnohodnotné motocykly Slavia typů A a B představili 18. listopadu 1899 na cyklistické dráze v pražských Bubnech.
Jednoválcový motor typu A měl objem 184 kubických centimetrů a výkon 1,25 koňské síly, silnější typ B nabízel 240 kubických centimetrů a 1,75 koňské síly. Zadní kolo poháněl kožený řemen. Konstrukce s motorem uloženým uvnitř rámu poblíž těžiště zlepšovala ovladatelnost i rozložení hmotnosti. Vývoj pokračoval až k automobilu Voiturette A, prvnímu vozu značky Laurin & Klement z roku 1905. Výroba motocyklů v Mladé Boleslavi skončila v roce 1910.
Technické nápady, které předběhly dobu
Moto & Velo není pouze přehlídkou značek a naleštěných veteránů. Zajímavé je především množství konstrukčních řešení, která ukazují, jakými cestami se vývoj jízdních kol ubíral.
Bicykl Durkopp z roku 1918 například využívá kardanový hřídel vedený v pravé zadní trubce rámu. Kolo Václava Procházky z roku 1914 zaujme patentovanou teleskopicky odpruženou sedlovkou. Expozice představuje také kola s různými druhy převodovek.
Za pozornost stojí německá Diana Special z roku 1894, u níž je převod řešen vloženým cévovým kolem na pomocné vidlici. Ještě starší atmosféru nabízí anglický vysoký závodní bicykl Rudge z Coventry z roku 1885. Vedle něj si lze prohlédnout motocykly českých i zahraničních výrobců, od značek ČZ a Jawa přes NSU a DKW až po Harley-Davidson nebo Indian.
Soukromá sbírka v sousedství skanzenu
Muzeum založil a provozuje Tomáš Moravec. Otevřeno bylo 1. června 1998 a jeho základ tvořila sbírka cyklistického závodníka a sběratele Jaroslava Vavříka. Dnes expozice podle provozovatele zahrnuje více než 70 jízdních kol a přes 60 motocyklů.
Motocyklovou část zastupuje například Laurin & Klement L80 z roku 1905 s postranním vozíkem, který muzeum označuje za unikát v původně zachovaném stavu. Zajímavá je také ucelená řada předválečných motocyklů ČZ, od motorového kola ČZ 76 Kaktus až po ČZ 500. Nechybí ani skútr ČZ 501 s originální sajdkárou.
Součástí sbírky jsou rovněž drobnější předměty, bez nichž by obraz někdejší cyklistiky a motorismu nebyl úplný: zvonky, štítky, zámky, světla, pumpičky, sedla, brýle, plakáty, reklamní cedule i fotografie. Právě tyto detaily pomáhají vnímat historická kola jako součást každodenního života, nikoli jen jako technické exponáty.
Tip na výlet do Polabí
Muzeum najdete na adrese Přerov nad Labem 27, jen kousek od Polabského národopisného muzea – skanzenu. Obě místa se dobře doplňují: Moto & Velo ukazuje vývoj dopravy a průmyslové techniky, zatímco skanzen přibližuje lidovou architekturu a život na polabské vesnici od poloviny 18. do poloviny 20. století.
Protože jde o soukromý provoz, je vhodné si před cestou ověřit aktuální otevírací dobu a vstupné. Muzeum obvykle otevírá v hlavní sezoně od úterý do neděle a po předchozí domluvě umožňuje také návštěvy skupin mimo běžné hodiny. V blízkosti skanzenu je parkoviště, samotné muzeum však vlastní vyhrazené stání nemá. Výstavní prostor se nachází v přízemí, místy mohou být mezi exponáty užší průchody.