Hudba z nástroje z počátku 18. století
Největším lákadlem koncertů v kostele sv. Františka z Assisi jsou historické varhany, které v letech 1701 až 1702 vytvořila dílna Abrahama Starcka z Lokte. Nástroj bývá označován za druhý nejstarší dochovaný svého druhu v Praze, hned po varhanách v chrámu Matky Boží před Týnem.
Varhanní skříň stojí na pravém předním balkoně. Posluchači tak během koncertu nevnímají pouze zvuk, ale mohou sledovat i samotný nástroj. Jeho podoba odpovídá době vzniku: povrch zdobí mramorování, pozlacené řezby a akantová křídla. Skříň podle dobové smlouvy zhotovil truhlář Matouš Rheutther.
Citlivé restaurování mělo varhany vrátit co nejblíže jejich podobě z roku 1702. Součástí obnovy byl také návrat k historické výšce ladění 415 Hz a použití nerovnoměrného ladění Silbermann. Právě tyto vlastnosti pomáhají vytvořit zvuk, který se od moderních nástrojů výrazně liší.
Hodinový koncert v barokním interiéru
Cyklus Slavné varhanní koncerty pořádá JCH Art Agency Prague nepřetržitě od roku 1993. Programy jsou obvykle koncipovány jako přibližně hodinové večery bez přestávky a zpravidla začínají v 19 hodin. Dramaturgie propojuje varhanní skladby se zpěvem nebo sólovými nástroji, například houslemi, flétnou či trubkou.
Na jednotlivých termínech se střídají díla Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Franze Schuberta, Antonia Vivaldiho nebo Césara Francka s tvorbou českých autorů. Zaznívají například skladby Antonína Dvořáka, Josefa Ferdinanda Norberta Segera, Františka Xavera Brixiho či Jana Křtitele Kuchaře. Konkrétní obsazení i výběr skladeb se mění podle programu daného večera.
Pořadatel uvádí, že na historické varhany v minulosti hráli také Wolfgang Amadeus Mozart, Antonín Dvořák a Josef Ferdinand Norbert Seger. Bez podrobnějších archivních údajů však nelze tuto informaci spojovat s konkrétním datem nebo přesným repertoárem.
Reinerův Poslední soud nad hlavami posluchačů
Koncert zde není jen hudebním zážitkem. Kostel vznikal v poslední čtvrtině 17. století podle plánů Jeana Baptisty Matheye a na jeho stavbě se podíleli také Gaudenzio Casanova a Domenico Canevalle. Vysvěcen byl roku 1688. Dnešní chrám přitom stojí na základech staršího kostela sv. Ducha z roku 1252.
Nejvýraznější částí interiéru je téměř 41 metrů vysoká kupole s freskou Posledního soudu od Václava Vavřince Reinera. Malba vznikla v letech 1722 až 1723 a spolu s díly Jana Kryštofa Lišky, Michaela Leopolda Willmanna nebo Matouše Václava Jäckla vytváří působivý celek vrcholného baroka.
Pod současným kostelem se nachází také takzvaný dolní kostel, tedy podzemní kaple se zbytky původní středověké stavby. Dochovaly se zde fragmenty chrámu, části gotické výmalby, náhrobní desky i krypta. Běžná turistická prohlídka není dostupná kdykoli, a koncert proto může být praktickou možností, jak do barokního prostoru nahlédnout. Samotná návštěva koncertu však nenahrazuje komentovanou prohlídku celého objektu.
Večer začíná před kostelem
Před některými koncerty doplňují program fanfáry dvou trubačů na schodišti před kostelem. Umělci ve stylizovaných kostýmech hrají na takzvané heroldské trompety a podle pořadatele se objevují přibližně půl hodiny před začátkem. Krátké vystoupení vytváří slavnostní předehru k večeru, který pokračuje v tichu chrámového interiéru.
Kostel sv. Františka z Assisi stojí na Křižovnickém náměstí v těsné blízkosti Karlova mostu. Koncert tak lze spojit s procházkou historickým centrem Prahy, zároveň ale nabízí klidnější a soustředěnější zážitek než běžná návštěva nejrušnějších turistických míst.
Koncertní sezona 2026 je podle pořadatele plánována od 7. dubna do 31. října, obvykle od úterý do neděle. Na listopad a prosinec navazují kratší tematické bloky. Termín, program i vstupenky je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou podle konkrétního dne měnit. Pokladna v kostele bývá v den koncertu otevřena od 10 do 19 hodin.