Veltruský areál dokáže překvapit už svou velikostí. Zámek stojí uprostřed krajiny, která není pouhou okrasnou zahradou, ale rozsáhlým světem alejí, luk, polí, vodních cest, drobných staveb a cest. Právě toto propojení barokní architektury s krajinářským parkem dělá z Veltrus jedno z nejzajímavějších míst dolního Povltaví.
Zámek s neobvyklým půdorysem
Stavba začala vznikat po roce 1704 za Václava Antonína Chotka. Velkorysou barokní koncepci navrhl architekt Giovanni Battista Alliprandi. Hlavní budova má uprostřed válcové jádro, z něhož vybíhají čtyři křídla. Půdorysem tak připomíná ondřejský kříž, což zámku propůjčuje neobvyklou kompozici a zároveň umožňuje působivé průhledy mezi jednotlivými částmi areálu.
Čestný dvůr zdobí alegorické sochy měsíců a ročních období z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V průběhu 18. století se podoba sídla proměňovala. Klasicistní úpravy přinesly mimo jiné patra na bočních křídlech a také změnu zastřešení centrální části, kde původní kuželovou střechu nahradila kupole.
Místo, kde se obchodovalo za Marie Terezie
Veltrusy nebyly pouze reprezentativním sídlem. V srpnu 1754 se zde konal takzvaný Velký trh tovarů Království českého. Podle oficiální prezentace zámku šlo o první vzorkový veletrh na světě, při němž se používaly katalogy. Významná událost přilákala výrobce i návštěvníky a zúčastnila se jí také Marie Terezie.
Trh dobře ukazuje, že šlechtická sídla mohla být v 18. století nejen místem slavností, ale také prostorem pro hospodářské a kulturní ambice. Veltrusy se díky tomu vymykají představě zámku jako uzavřeného světa určeného výhradně k odpočinku aristokracie.
Park jako okrasný statek
Rozsáhlý park začal systematicky budovat Jan Rudolf Chotek. První úpravy byly dokončeny přibližně kolem roku 1790, a Veltrusy proto patří k nejstarším krajinářským parkům v Česku. S rozlohou 298 hektarů jsou podle oficiální prezentace také největším krajinářským parkem v Čechách.
Jeho základní myšlenkou byla ferme ornée, tedy okrasný statek. Estetický dojem zde vznikal společně s praktickým využitím krajiny. Mezi romantickými scenériemi, alejemi a loukami se nacházely také pastviny, pole a další hospodářské plochy. Návštěvník tak neprochází jednotvárnou zahradou, ale krajinou, která se postupně mění a překvapuje novými průhledy.
Důležitou roli v podobě parku sehrála voda. Povodně v letech 1784 a 1785 i změny vodního režimu Vltavy vedly k úpravám celého území. Vznikl umělý vodní systém s Mlýnskou strouhou a také množství mostků a lávek. Právě přechody přes vodu patří k prvkům, které dávají procházce ve Veltrusích zvláštní atmosféru.
Egyptská sfinga, antické motivy i daňčí obora
Park je rozptýleným souborem drobných staveb. Mezi nejznámější patří Egyptský pavilon se sfingou, grotta, Dórský templ a Laudonův pavilon. Nejde jen o dekorace umístěné u hlavní budovy. Stavby jsou zasazené do krajiny tak, aby se k nim návštěvník dostával po cestách, aleje nebo přes historické mostky. Podle materiálů Národního památkového ústavu se v areálu dochovalo šestnáct mostků a lávek.
Součástí parku je také rozsáhlá daňčí obora. Chov daňka skvrnitého zde pokračuje podle oficiálního webu zámku od začátku 19. století. Stádo lze pozorovat z vyznačených míst, vždy však s ohledem na pravidla areálu a klid zvířat.
Veltrusy pro delší výlet
Zámecký areál byl v roce 2002 prohlášen národní kulturní památkou. Ve stejném roce jej těžce zasáhla povodeň, po níž pokračuje postupná obnova zámku, parkových staveb, oranžerie, vstupní brány i mostů přes Mlýnskou strouhu. I díky tomu lze ve Veltrusích sledovat nejen historickou podobu místa, ale také dlouhodobou péči o rozsáhlou památkovou krajinu.
Park je podle návštěvního řádu mimo organizované prohlídky přístupný zdarma, jeho režim se však může podle sezony a aktuální situace měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace na oficiálních stránkách zámku. Na návštěvu se vyplatí vyhradit více času: kromě interiérů čeká výletníky dlouhá procházka mezi pavilony, vodními prvky, loukami a oborou. Veltrusy tak nejlépe poznáte nikoli jako jednu budovu, ale jako promyšlený historický svět rozprostřený v krajině.