Václav Klement, spoluzakladatel firmy Laurin & Klement, se narodil ve Velvarech. Stejně tak ale město připomíná skladatele Jana Antonína a Leopolda Koželuha, spisovatelku Bertu Mühlsteinovou nebo Karla Krohna, který stál u zrodu dobrovolného hasičstva. Velvary tak nabízejí neobvykle pestrou cestu kulturními a společenskými dějinami, navíc v kompaktním historickém centru.
Od středověkého města k modernímu průmyslu
Historické jádro Velvar je cenné nejen svou architekturou. Jde také o území s mimořádným archeologickým významem, kde jsou doloženy stopy osídlení od doby římské přes raný středověk až po novověk. Město bylo povýšeno na město roku 1482 Vladislavem II. Jagellonským. Ve stejném roce Velvary zasáhl velký požár, při němž shořel městský archiv. Následné potvrzení starších práv a privilegií pomohlo městu navázat na jeho předchozí význam.
Při procházce stojí za pozornost kostel svatého Jiří s bývalým hřbitovem, náhrobky a kamennou ohradní zdí. Renesanční stavba vznikla v letech 1613 až 1616 podle návrhu italského stavitele Santiniho Malvazione. Výraznou připomínkou minulosti je také Pražská brána, součást někdejšího městského opevnění.
Právě ve Velvarech se 16. října 1868 narodil Václav Klement. Jeho cesta vedla od obchodu s jízdními koly ke spolupráci s Václavem Laurinem. Společně založili podnik Laurin & Klement, předchůdce dnešní automobilky Škoda Auto. Začínali v roce 1895 jízdními koly značky Slavia, pokračovali motocykly a roku 1905 představili automobil Voiturette A. Příběh velvarského rodáka tak spojuje malé středočeské město s počátky českého automobilového průmyslu.
Velvary jako město hudby
Hudební stopa je ve Velvarech ještě starší. Jan Antonín Koželuh se zde narodil 14. prosince 1738 a stal se významným skladatelem chrámové hudby 18. století. Je mu připisováno přibližně 400 skladeb a také prvenství mezi českými autory oper komponovaných v italském duchu a jazyce. Od roku 1784 působil jako regenschori svatovítské kapituly.
O devět let později přišel ve Velvarech na svět jeho příbuzný Leopold Koželuh. Skladatel, klavírní virtuóz a pedagog se uplatnil na císařském dvoře a později se zařadil k výrazným osobnostem vídeňského hudebního klasicismu. Oba muži připomínají dobu, kdy se čeští hudebníci prosazovali nejen v domácích zemích, ale také v kulturních centrech monarchie.
Velvary mají vztah i k rodině Antonína Dvořáka. Na místním hřbitově se nachází hrob jeho otce Františka Dvořáka, hudebníka a hostinského. Nedaleko jsou také hroby Dvořákových sester Jany Anny Strakové a Marie Urbanové. Hřbitov tak není jen klidným místem k zastavení, ale také jednou z konkrétních cest, jak sledovat rodinné vazby velkého českého skladatele.
Spolky, ženy a dobrovolní hasiči
Karlovi Krohnovi vděčí Velvary za tradici organizovaného dobrovolného hasičstva. Roku 1864 založil místní sbor, jehož stanovy byly schváleny 22. května. Městské prameny jej označují za první český dobrovolný hasičský sbor; při širším historickém srovnávání je přesnější mluvit o nejstarším či prvním českém sboru podle dobového a územního vymezení. Krohn později působil také jako velvarský starosta a ve městě zemřel roku 1913.
Jeho příběh zapadá do širšího obrazu společenského života 19. století. Roku 1863 vznikl pěvecký spolek Hlahol, následovaly hasičské a občanské spolky, Sokol i ochotnický divadelní spolek Tyl. Ve Velvarech se narodila také Berta Mühlsteinová, spisovatelka, básnířka a feministka. Byla přítelkyní a spolupracovnicí Karoliny Světlé a členkou Amerického klubu dam, významného ženského spolku druhé poloviny 19. století.
Muzeum jako průvodce městem
Nejlepší výchozí bod pro poznávání Velvar představuje Městské muzeum. Funguje ve třech objektech: v hlavní budově v Pražské ulici, v Pražské bráně a v galerii na špýcharu v Třebízského ulici. Hlavní expozice přibližuje dějiny města, vystavuje obrazy Jiřího Karse a nabízí například část malovarského cínového pokladu, barokní strop, malé varhany nebo dobovou školní třídu. Pražská brána se věnuje opevnění a představuje fotografie Jindřicha Bišického.
Bišický byl stavitel a fotograf, který po sobě zanechal působivý soubor snímků z první světové války. Jeho práce ukazují, že velvarské dějiny nejsou pouze příběhem dávných staveb a slavných rodáků, ale také svědectvím lidí, kteří zachycovali dramatické proměny své doby.
Na samostatnou procházku lze vyrazit po stezkách Velvarské památky, Velvarský hřbitov a Velvarské mokřady. Stezka po hřbitově má 21 zastavení u hrobů osobností spojených s městem. Kdo dává přednost výkladu, může si po předchozí dohodě objednat komentovanou vlastivědnou vycházku. Aktuální otevírací dobu muzea a případná omezení jednotlivých expozic je vhodné před návštěvou ověřit.