Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hřbitovy.
Podzimní program Open House Praha zve do míst, která vyprávějí o proměnách města jinak než jeho známé památky. Vycházka připomene říční Podskalí, které ustoupilo regulaci Vltavy a nové zástavbě, a trojice přednášek se zaměří na podobu hřbitovů i současné obřadní prostory.
V lesíku nad potokem Šárka se mezi kamennou zdí a starými náhrobky dochovala stopa po židovských obcích, které kdysi spojoval společný hřbitov. Pohřebiště v Řebří dnes připomíná příběh přesahující hranice jediné vesnice — a také péči, díky níž se podařilo místo obnovit.
Na první pohled nenápadný kostel v Martinské ulici ukrývá příběh středověké osady, městských hradeb i okamžiku, který se stal důležitým pro českou reformaci. Sv. Martin ve zdi však zažil také požár, zrušení i proměnu ve skladiště, byty a obchody.
Vinohradský hřbitov je zároveň rozsáhlým místem posledního odpočinku, galerií funerálního umění i krajinou české paměti. Komentovaná vycházka má návštěvníkům přiblížit osobnosti od Václava Havla a Egona Erwina Kische po Elišku Junkovou. Ohlášený termín je ale třeba předem ověřit.
Pražský Josefov není jen souborem památek v centru města. Komentovaná vycházka představí někdejší Židovské město prostřednictvím několika synagog a Starého židovského hřbitova – míst, která připomínají život zdejší obce i proměnu celé čtvrti.
Na česko-rakouském pomezí se někdejší Cetviny neukazují jako zachované městečko, ale jako soubor stop: gotický kostel, hřbitov, kašna i někdejší objekty spojené s hranicí. Výlet lze propojit s Tichou a její obnovenou tvrzí, odkud se dá podle turistických materiálů pokračovat pěšky nebo na kole směrem k Cetvinám.
Na okraji Prahy leží hřbitov, který vypráví o pacientech, zaměstnancích ústavu i lidech zasažených první světovou válkou. Dlouho chátral, dnes se postupně vrací do péče veřejnosti. Jeho příběh připomíná, že za pověstmi o „hřbitově bláznů“ stojí konkrétní lidské osudy.
Na návrší při okraji Pustých Žibřidovic stojí kostel sv. Maří Magdalény, dokončený roku 1735. Jeho kouzlo netkví jen v barokní architektuře: součástí památkového areálu je také hřbitov s kamennou zdí, kříž, sousoší Piety a připomínka obětí první světové války.
Na návrší nad údolím Křinice stojí barokní kostel, jehož počátky sahají k soukromé kapli manželů Liebschových. Poutní tradice, památky někdejších zakladatelů i výhled k východní části Českého Švýcarska dělají ze Sněžné zajímavou zastávku při poznávání okolí Krásné Lípy.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
Piccolominská zahrada v Náchodě vznikla na místě, které mělo původně sloužit obraně zámku. Její francouzské uspořádání, kašna i sochařská výzdoba připomínají pozdější proměnu opevněného kopce v prostor zahrad a parků. Na historii místa navazuje procházka alejí směrem k vojenskému hřbitovu.
Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně dnes nese stopy velké přestavby, jeho nejstarší části však pamatují středověk. Po požáru v roce 1863 zůstalo z původního chrámu především gotické kněžiště se sakristií. S místem jsou spojeni také Malovcové a šlechtic Jan Malovec z Pacova.