Nejzajímavější částí dnešní návštěvy Veveří je patro paláce, které se po letech obnovy proměnilo v působivou přehlídku šlechtického bydlení. Prohlídkový okruh Apartmá prince Vasy ukazuje přijímací salony, ložnice, kabinet i společenské prostory spojené se švédským princem Gustavem Vasou. Na závěr čeká návštěvníky terasa s výhledem na Brněnskou přehradu.
Hrad s téměř osmisetletým příběhem
Veveří se v písemných pramenech objevuje už roku 1213, tehdy nejspíš jako menší lovecký hrad nebo dvorec moravských markrabat. Kamenný hrad vznikl pravděpodobně před polovinou 13. století. Zásadní proměnou prošel po polovině 14. století, kdy jej výrazně rozšířil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší bratr císaře Karla IV.
Veveří se tehdy zařadilo mezi hlavní sídla moravských markrabat a po dlouhá staletí patřilo k nejvýznamnějším zeměpanským hradům na Moravě. Rozsáhlý areál dnes připomíná nejen středověkou mocenskou historii, ale také složitý vývoj šlechtického sídla v dalších staletích. Od července 2023 je národní kulturní památkou.
Princ Vasa mezi tapetami a rokokovými malbami
Okruh zpřístupněný v roce 2021 se zaměřuje na Gustava Vasu, který Veveří vlastnil v letech 1830 až 1844. Prochází zasklenou arkádovou chodbou s iluzivní výmalbou a loveckými trofejemi, přijímacím salonem s empírovým nábytkem i nárožním pokojem s malbami z doby hrabat ze Sinzendorfu. Následují kabinet a salon prince Vasy, ložnice a salon jeho manželky, malá jídelna a velký společenský salon.
Interiéry pracují s textilními tapetami a vybavením ve stylech empír, biedermeier a druhé rokoko. Výrazným prvkem jsou rokokové nástěnné malby, jejichž restaurování probíhalo postupně. V největší místnosti, jídelně, se odborníci věnovali malbám v letech 2004 až 2006 a další práce pokračovaly při dokončování trasy.
Nejde přitom o dokonale zachovaný obraz původního vybavení. Mobiliář se z velké části nedochoval, a tak byly některé kusy zapůjčeny z jiných památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu. Právě kombinace dochovaných prvků, restaurovaných předmětů a citlivě vybraných výpůjček ale umožňuje představit si, jak mohlo reprezentační patro fungovat.
Od poškozené památky k návštěvnické trase
Obnova Veveří je sama o sobě důležitou součástí jeho moderního příběhu. Národní památkový ústav převzal hrad do správy v roce 1999 a první prohlídková trasa se otevřela o dva roky později. Předtím areál výrazně poškodily nevhodné zásahy, mimo jiné v době, kdy v něm působilo lesnické učiliště s internátem.
Ve druhé polovině 20. století byly na fasády, některé klenby a nosné zdi použity betonové směsi. Ty poškodily historické omítky i původní zdivo a místy přispěly k rozvolnění kleneb. Reinstalace apartmá probíhala v letech 2014 až 2020 a zahrnovala stavební úpravy, nové tapety, osvětlení, obrazy i restaurování a doplňování mobiliáře. Výsledkem je trasa, která neskrývá složitou minulost památky, ale dokáže ji číst prostřednictvím konkrétních prostor.
Součástí prohlídky jsou také dva pokoje v místech někdejší gotické kaple. Ty připomínají mladší dějiny hradu až do poloviny 20. století. Samotný okruh trvá přibližně 40 minut a končí na vyhlídkové terase obrácené k přehradě a Podkomorským lesům.
Co ještě na Veveří vidět
Kdo chce poznat hrad důkladněji, může zvolit okruh Stavebně-historický vývoj hradu Veveří. Ten vede od sklepů po půdy a ukazuje gotické prostory i hospodářské zázemí z doby posledních majitelů. Samostatně lze projít nádvoří, Prašnou věž a ochoz Příhrádku. Vstup do areálu zahrnuje také expozici Lev a orlice věnovanou moravským Lucemburkům a jejich hradu.
Veveří má navíc nečekanou vazbu na britskou politiku. Poslední majitel, baron Maurice Arnold de Forest, se přátelil s Winstonem Churchillem, který hrad podle památkářů třikrát navštívil.
Obnova pokračuje i za branami paláce
Hradní areál se stále proměňuje. Od listopadu 2025 probíhá obnova Jižní brány a Skleníkové terasy, s plánovaným dokončením v listopadu 2027. Jižní brána, vybudovaná v dnešní podobě v první čtvrtině 17. století, má získat návštěvnické centrum s pokladnou a zázemím. Skleníková terasa připomene zahradní provoz z 19. století, kdy zde oranžerie a vytápěné skleníky sloužily k pěstování teplomilných rostlin a růží.
Podmínky návštěvy se během obnovy mohou měnit, stejně jako otevírací doba jednotlivých tras. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace hradu. Do vnitřních prostor psi nesmějí, na nádvoří mohou pouze na vodítku a s náhubkem. Parkování nad i pod hradem bývá podle oficiálních údajů zdarma, samotná nádvoří však mají nerovný a místy svažitý povrch.