Vlašský dům patří k nejvýraznějším historickým stavbám Jistebnice. Na první pohled může působit jako městský dům na náměstí, jeho minulost je však mnohem vrstevnatější. Patrový objekt s renesančním původem později získal barokní podobu a v průběhu staletí vystřídal několik funkcí i majitelů. Dnes v něm najdete také pamětní síň věnovanou malíři a grafikovi Richardu Laudovi.
Renesanční sídlo na jistebnickém náměstí
Stavba vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 16. století jako renesanční sídlo. S její historií jsou spojováni Vančatové z Vratkova, Doudlebští z Doudleb a také vlašský rod ze Sonetu. Právě od něj se odvozuje označení Vlašský dům, přestože se objekt objevuje i pod názvy Starý zámek, Vlašský dvůr nebo zámeček.
Ve druhé polovině 18. století prošel dům barokní přestavbou. Dnešní podoba tak v sobě spojuje starší renesanční základ s pozdějšími úpravami. Památkově cenný objekt byl v roce 1958 prohlášen za kulturní památku. Jeho poloha přímo na jižní straně náměstí z něj činí přirozený bod při procházce historickým centrem Jistebnice.
Přechodné sídlo Nádherných
Další důležitá kapitola se začala psát v roce 1829, kdy byl Vlašský dům spojen s rodem Nádherných z Borutína. Šlechtici jej využívali jako přechodné sídlo před vybudováním nového jistebnického zámku. Ten stojí v jiné části města a od Starého zámku se výrazně liší novogotickým vzhledem.
Rozlišení obou staveb je při návštěvě Jistebnice důležité. Vlašský dům je historický objekt na náměstí, zatímco nový zámek Nádherných je soukromý a veřejnosti nepřístupný. Starý zámek naopak dnes slouží městu a jeho praktické využití doplňuje právě pamětní síň v přízemí.
Richard Lauda a jeho Jistebnice
Pamětní síň připomíná Richarda Laudu, jistebnického rodáka, který žil v letech 1873 až 1929. Malíř a grafik byl úzce spojený s místním prostředím a ve své tvorbě zachycoval Jistebnici, její obyvatele i okolní krajinu. Řadí se k umělcům takzvané Generace devadesátých let, do níž patřili například Max Švabinský nebo Antonín Hudeček.
Laudova síň není jen připomínkou osobnosti, která z Jistebnice vzešla. Ukazuje také, jak může místní krajina a každodenní život proniknout do výtvarného díla. Návštěvník zde uvidí Laudovy obrazy a grafiky, tedy práce spojené s regionem, který umělec důvěrně znal.
Kancionál, který propojil Jistebnici s husitskou historií
Součástí expozice je také ručně přemalovaná kopie Jistebnického kancionálu. Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. Významná památka husitské kultury obsahuje mimo jiné nejstarší známý notový zápis chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“.
Kancionál byl v Jistebnici nalezen roku 1872 a dodnes patří k nejdůležitějším připomínkám historického významu města. V pamětní síni se tak setkávají dvě odlišné, ale místně pevně zakotvené tradice: středověká duchovní a hudební památka s modernějším výtvarným odkazem Richarda Laudy.
Tip pro procházku Jistebnicí
Vlašský dům stojí na adrese Náměstí 167. Nejde o zámek s běžným návštěvnickým okruhem; budova dnes slouží také jako zdravotní středisko a městský objekt. Prohlídku pamětní síně je proto vhodné předem domluvit s Městským úřadem Jistebnice na telefonu 381 273 301 a aktuální režim návštěvy si ověřit.
Návštěvu Starého zámku lze spojit s dalšími místy v okolí náměstí. Za pozornost stojí kostel svatého Michaela Archanděla, městská kašna, židovský hřbitov nebo křížová cesta ke kapli svaté Máří Magdalény. Vlašský dům tak může být nejen samostatným cílem, ale také zastavením na procházce městem, kde se potkávají šlechtické dějiny, husitská minulost a výtvarná tradice jižních Čech.