Patrová komora, černá kuchyně a došková střecha patří k podobě, kterou si dnes se starým slováckým stavením spojujeme spíš z vyprávění. Ve Vlčnově se dochoval rolnický dům čp. 57, kde lze nahlédnout nejen do někdejšího bydlení, ale také do hospodářského zázemí domácnosti. Právě propojení domu s původními hospodářskými objekty dává místu jeho zvláštní hodnotu.
Usedlost, která vypráví v souvislostech
Expozice Muzea J. A. Komenského představuje způsob života na slovácké usedlosti na přelomu 19. a 20. století. Dům muzeum charakterizuje jako poslední typické stavení tohoto druhu s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jaká se tehdy na Moravském Slovácku užívala. Nejde tedy o izolovanou ukázku jedné místnosti, ale o pohled na dům a jeho každodenní fungování.
V obytné části návštěvníci procházejí jizbou, síní, komorou i černou kuchyní. Jizbu doplňuje lidový oděv a jeho součásti. Jednotlivé prostory připomínají, jak se v domě bydlelo a jak byly místnosti součástí běžného provozu domácnosti. Významnou roli tu mají i hospodářské stavby: chlévy, kůlna a stodola. Jsou v nich vystaveny nástroje a stroje, kovářské výrobky, postroje i předměty spojené s chovem dobytka a orbou. Menší expozice včelařství se nachází v přístřešku.
Každodenní práce za folklorním obrazem
Vlčnov je známý lidovou kulturou a jízdou králů, rolnický dům ale ukazuje méně slavnostní, zato podstatnou stránku života na Slovácku. Připomíná práci, která zajišťovala chod hospodářství, a vybavení, bez něhož se domácnost neobešla. Propojení obytné a hospodářské části pomáhá pochopit, že bydlení, péče o zvířata i práce na poli tvořily jeden celek.
Většina vystavených předmětů pochází z etnografických sbírek muzea. Některé darovali obyvatelé Vlčnova a menší soubor se dochoval z pozůstalosti původních majitelů, rodiny Ryšavých. Expozici připravil etnograf Pavel Popelka. Díky různorodému původu předmětů se v ní potkává muzejní sbírkotvorná práce s místní pamětí.
Od převzetí muzeem k obnovené doškové střeše
Muzeum získalo dům do své správy v roce 1982. Po rekonstrukci se stálá expozice otevřela veřejnosti 31. května 1986. Další úpravy následovaly v roce 1993. V roce 2004 bylo podle dobových fotografií doplněno podvrátí a obnovena došková krytina včetně krovů. Dům tak nezůstal jen připomínkou staršího způsobu života, ale prošel obnovou, která pomohla zachovat jeho charakteristickou podobu.
Jeho význam spočívá také v tom, že stojí v původním prostředí a patří k širšímu souboru vlčnovské lidové architektury. Návštěva proto může být součástí poznávání obce, nejen samostatnou zastávkou v muzeu.
Zastávka při procházce Vlčnovem
Obec řadí dům čp. 57 mezi zastávky malého i velkého okruhu. Malý okruh vede také kolem Slovácké jizby, kostela sv. Jakuba Staršího a dalších tradičních domů; jeho projití zabere přibližně půl hodiny. Rolnickou usedlost tak lze zařadit do procházky, která ukazuje různé podoby místní architektury.
Návštěva domu je podle informací muzea možná po předchozí domluvě, proto je vhodné si dostupnost před cestou ověřit u kontaktní osoby muzea. Adresa je Vlčnov 57, 687 61 Vlčnov. Při prohlídce stojí za to věnovat pozornost nejen obytným místnostem, ale i hospodářským stavbám: právě jejich návaznost ukazuje, jak byla slovácká usedlost uspořádána a jak spolu souvisely jednotlivé části venkovského života.