Rožmberk leží přibližně dva kilometry severně od Třeboně a na první pohled působí jako rozlehlé jezero. Ve skutečnosti jde o člověkem vybudovaný rybník, který vznikl přehrazením toku Lužnice. S výměrou uváděnou kolem 642 hektarů je největším rybníkem v České republice. Samotná zatopená vodní plocha má přibližně 489 hektarů, protože různé údaje vycházejí z odlišného způsobu měření.
Krčínova renesanční megastavba
Rybník vznikal v letech 1584 až 1590 za vlády rožmberského vladaře Viléma z Rožmberka. Stavbu vedl Jakub Krčín z Jelčan, nejvýznamnější rybníkář své doby. Rozměry díla nebyly jen praktickou záležitostí. Mimořádně rozsáhlý rybník měl také podtrhnout moc a prestiž rodu Rožmberků.
Výsledkem byla vodní stavba, která dodnes budí respekt. Hráz je dlouhá přibližně 2,35 kilometru, v koruně dosahuje šířky až kolem 12 metrů a u paty je široká zhruba 55 až 60 metrů. Návštěvník po ní nejde jen krajinou, ale po jedné z nejvýraznějších historických staveb Třeboňska. Staré duby na hrázi navíc vytvářejí působivou alej a poskytují útočiště ptákům i vzácnému hmyzu.
Krčín při budování Rožmberka myslel také na povodně. Součástí celého systému se stala Nová řeka, umělý tok dlouhý přibližně 13,5 kilometru. Ta odvádí část vody z Lužnice do Nežárky a chrání rybník před nejprudšími povodňovými vlnami. Do provozu byla uvedena už v roce 1585, tedy ještě před dokončením samotného Rožmberka.
Rybník, hráz a elektrárna
Rožmberk má dodnes především rybochovnou funkci. Jeho stálý objem vody činí přibližně 6,3 milionu metrů krychlových, zároveň však slouží jako zásobní nádrž a prvek protipovodňové ochrany. Při povodni v roce 2002 podle materiálů AOPK zachytil přibližně desetinásobek svého běžného objemu a pomohl zmírnit škody v povodí Lužnice. Šlo o konkrétní mimořádnou situaci, nikoli o údaj platný pro každou povodeň.
Technické zajímavosti jsou na Rožmberku dobře patrné i bez vstupu do provozních areálů. Na konci hráze se nachází bezpečnostní přeliv, který odvádí přebytečnou vodu pod hráz a dále do Lužnice. Za pozornost stojí také historická výpusť Adolfka a hlavní výpusť, která vznikla v letech 1916 až 1918 v místě původního Krčínova řešení.
Pod hrází byla v roce 1922 uvedena do provozu malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami. Její propojení s rybochovným rybníkem patří k technickým raritám celého areálu. Dnešní podoba hráze přitom není pouze renesanční. Původní dřevěné opevnění návodního svahu bylo po roce 1660 nahrazeno kamenným tarasem a poškození z třicetileté války si vyžádalo rozsáhlé opravy v letech 1646 až 1657.
Živá součást třeboňské krajiny
Rožmberk je součástí CHKO Třeboňsko, kde se hospodářské využívání rybníků prolíná s ochranou cenné přírody. V jeho okolí leží přírodní rezervace Výtopa Rožmberka, chránící mokřadní prostředí u vtoku Lužnice, respektive Staré řeky, do rybníka. Význam mají také litorální porosty a další mokřady, které poskytují podmínky vodním ptákům a řadě dalších organismů.
Třeboňská rybniční krajina je od roku 2001 vedena na indikativním seznamu UNESCO. Neznamená to, že by byl Rožmberk samostatně zapsán na seznamu světového dědictví. Jde o kandidátní status celé sítě rybníků a souvisejících vodních děl, která společně dokládají výjimečný rozsah jihočeského rybníkářství.
Jak Rožmberk poznat při výletu
Nejjednodušší je vyrazit z Třeboně na kole. Kolem rybníka vede naučná cyklistická stezka, jejíž celý okruh má podle AOPK přibližně 22 kilometrů a je hodnocen jako lehký. Trasa vede po silnicích nižších tříd, hrázích, polních cestách a seznamuje s historií rybniční soustavy Třeboňska.
Pěší návštěvníci mohou z Třeboně využít cestu podél Zlaté stoky. K Rožmberku je to přibližně 5,5 kilometru jedním směrem, místy však vede terénem s kořeny a zatáčkami. Na hrázi stojí za návštěvu také Rybářské muzeum Rožmberk, otevřené od roku 2025. Přibližuje dějiny jihočeského rybářství prostřednictvím zapůjčených exponátů. Provozní doba se může měnit a při nepříznivém počasí nemusí být muzeum otevřeno.
Rožmberk tak nejlépe funguje jako výletní cíl, kde se vyplatí nespěchat. Projděte se po dubové hrázi, prohlédněte si výpusti a přeliv, všímejte si mokřadů a připomeňte si, že pod hladinou i v okolní krajině stále pracuje systém založený před více než čtyřmi stoletími.
Slavnostní výlov v roce 2026 nebude
Tradiční výlov Rožmberka patří k největším návštěvnickým akcím na Třeboňsku. Původně plánovaný termín 16. až 18. října 2026 však byl kvůli nepříznivé vodní bilanci zrušen. O případném běžném výlovu se má rozhodnout podle dalšího vývoje hydrologické situace, takže starší pozvánky na podzimní slavnost nemusí odpovídat aktuálnímu stavu.