Nejnovější přírůstek k návštěvě Pražského hradu není nová stavba, ale znovuotevřená Hartigovská zahrada. Po více než deseti letech se 6. května 2026 vrátila návštěvníkům a nabídla klidné místo, které se od velkorysých hradních prostor liší komorní atmosférou. Spolu s Královskou zahradou, Jelením příkopem a trojicí Jižních zahrad vytváří zelenou tvář Hradu, v níž se potkává renesance, baroko, příroda i moderní architektura.
Královská zahrada a renesanční odkaz
Královská zahrada vznikla roku 1534 z podnětu Ferdinanda I. Habsburského na místě starších středověkých vinic. Její původní návrh vycházel z italské renesanční zahradní architektury. Později se prostor proměňoval a dnešní podoba navazuje také na přírodnější, takzvanou anglickou úpravu z poloviny 19. století.
Nejvýraznější dominantou je Letohrádek královny Anny, který nechal Ferdinand I. budovat v letech 1538 až 1560 pro svou manželku Annu Jagellonskou. Královna se dokončení stavby nedočkala – zemřela roku 1547 po porodu patnáctého dítěte. Letohrádek patří k nejčistším ukázkám vlašské renesance mimo Itálii. Jeho arkády zdobí 36 sloupů a 114 reliéfů s mytologickými, loveckými a válečnými motivy. Za Rudolfa II. zde vznikla také astronomická pozorovatelna.
V roce 2026 je však letohrádek kvůli rekonstrukci na delší dobu uzavřen. To se netýká samotné zahrady. Za pozornost stojí také Velká míčovna z let 1567 až 1569. Původně sloužila míčovým hrám šlechty, později se proměnila v jízdárnu, konírnu a vojenské skladiště. Na její fasádě lze obdivovat sgrafita s alegoriemi ctností, živlů a svobodných umění. Pozorný návštěvník může zahlédnout i později doplněný motiv srpu a kladiva, připomínku politických zásahů při poválečné obnově.
Jelení příkop: příroda pod hradbami
Jen málokteré místo v bezprostředním okolí Hradu působí tak přírodně jako Jelení příkop. Přírodní roklí protéká potok Brusnice a její název připomíná někdejší chov lovné zvěře. Podle historických materiálů zde byli jeleni drženi ještě za Rudolfa II. a jejich chov přetrval až do 18. století.
Příkop se dělí na horní a dolní část. Obě poloviny spojuje tunel v násypu, který v letech 2001 až 2002 navrhl architekt Josef Pleskot. Díky němu není nutné celý příkop obcházet. Trasa je příjemným kontrastem k reprezentativním zahradám a připomíná, že Pražský hrad nestojí pouze na kamenné architektuře, ale také v členité krajině.
Jižní zahrady a Plečnikovy výhledy
Rajská zahrada, Zahrada Na Valech a Hartigovská zahrada se táhnou podél jižního opevnění téměř půl kilometru. Jejich dnešní charakter významně ovlivnil architekt Jože (Josip) Plečnik, který ve 20. letech 20. století upravoval Hrad pro prezidenta T. G. Masaryka.
V Rajské zahradě upoutá monumentální schodiště a velká žulová mísa. Roste zde také tis, jehož stáří se odhaduje přibližně na 400 let. Zahrada navazuje na soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda z 50. let 16. století. Zahrada Na Valech nabízí z centrální terasy široké pohledy na Prahu. Na jejím konci stojí Moravská bašta, vyhlídkové místo spojované s pobytem T. G. Masaryka. Vstup z III. hradního nádvoří připomíná Býčí schodiště.
Hartigovská zahrada se vrací návštěvníkům
Nejmenší z Jižních zahrad má rozlohu pouhých 757 metrů čtverečních, přesto nabízí pozoruhodný příběh. Založila ji roku 1670 Isabela Švihovská ze Salmu a kolem roku 1720 zde vznikl barokní hudební pavilon. Se zahradou je spojeno hudební mecenášství rodu Hartigů.
Dnešní prostor tvoří dvě terasy, schodiště, popínavé růže, vzrostlý tis a vysoké zdi původního opevnění. Současná podoba vychází z rekonstrukce z let 1963 až 1965. Hartigovská zahrada byla k Jižním zahradám připojena v roce 1960 a po letošním znovuotevření představuje jednu z nejzajímavějších zastávek pro ty, kdo chtějí Hrad poznat pomaleji a z méně obvyklého úhlu.
Zahrady jsou podle aktuálních informací přístupné zdarma, jejich provoz se však řídí sezonou a může se měnit podle rekonstrukcí či bezpečnostních opatření. Vstup do Jižních zahrad vede Býčím schodištěm nebo od Opyše, do Královské zahrady se vchází z ulice U Prašného mostu a od Letohrádku královny Anny. Nejlepší je ověřit si před cestou aktuální stav přímo u Pražského hradu.