Zámeček v Záluží není jen romantickou stavbou na okraji šumavských lesů. Do jeho příběhu patří někdejší lovecký revír rodu Lambergů, proměna v hájovnu i literární obraz krajiny, který zachytil Karel Klostermann. Budova stojí u Pohorska, na území obce Nezdice na Šumavě, nedaleko lesních komplexů vrchu Ždánova.
Lovecké sídlo na okraji lesů
Lovecký zámeček nechal podle místopisných údajů vystavět kolem roku 1860 kníže Gustav von Lamberg. Přesný rok se uvádí pouze přibližně. Stavba sloužila také jako myslivna a byla součástí zázemí lambergského loveckého revíru. Na podzimní hony sem přijížděli hosté ze sousedních panství a o správu zdejšího revíru se staral polesný František Hermann.
Lesnaté okolí dává zámečku smysl i dnes: nepůsobí jako osamocená reprezentativní rezidence uprostřed upraveného parku, ale jako stavba pevně spojená s krajinou, v níž se kdysi hospodařilo a lovilo. Poloha poblíž Ždánova zároveň připomíná, že šumavské zámečky a myslivny často vznikaly především jako praktická zázemí pro pobyt v rozsáhlých lesích.
Novogotické věže a cimbuří
Záluží zaujme na první pohled romantickou, někdy označovanou také jako pseudogotickou podobou. Jde o patrovou budovu s cimbuřím a dvojicí polygonálních nárožních věží. Obě věže jsou šestiboké a dodávají stavbě výraz, který si návštěvník snadno spojí s představou šlechtického loveckého sídla.
Novogotické prvky tu nejsou jen ozdobou, ale vytvářejí celkovou siluetu zámečku. V kontrastu s lesním okolím působí stavba malebně, aniž by se ztrácela její někdejší funkce myslivny. Právě spojení reprezentativního vzhledu a účelového zázemí je pro podobná lovecká sídla typické.
Klostermannova literární krajina
Záluží má zvláštní místo také v literární paměti Šumavy. Karel Klostermann zálužskou myslivnu zachytil v knize Prázdniny na Šumavě. Jeho obraz připomíná načervenalou budovu obklopenou zelení. Literární popis tak ukazuje, že zámeček měl svou výraznou podobu už v době, kdy se stal součástí vyprávění o zdejší krajině. Jeho dnešní vzhled se od tehdy popsané barevnosti liší.
Pro čtenáře Klostermannových próz může být návštěva okolí zajímavá právě tím, že zde nejde jen o abstraktní literární kulisu. Myslivna skutečně stojí v krajině, k níž se autor vztahoval, a její poloha pomáhá představit si prostředí, v němž se příběhy odehrávají. Zámeček tak propojuje konkrétní místo s obrazem Šumavy, který se uchoval v české literatuře.
Pověst, proměny a dnešní využití
S místní loveckou historií se pojí také vyprávění o medvědovi, kterého měl zastřelit mladý Lamberg. Podle tradované verze nechal revírník Josef Duben roku 1836 na památku události postavit kapli svatého Jana. Jde o místní příběh, který je vhodné vnímat jako tradici, nikoli jako bezvýhradně potvrzený historický fakt. Uváděný rok kaple navíc předchází přibližné dataci samotného zámečku.
Lambergovské vlastnictví skončilo podle historického přehledu v roce 1946. Poté objekt využívaly Státní lesy: nejprve zde bylo polesí a byt fořta, později hájovna s bytem hajného. Dnes zámeček slouží jako soukromé ubytovací zařízení a s provozovatelem jsou spojovány také jízdy na koních. Aktuální nabídku je třeba ověřit předem; stejně tak nelze předpokládat volný vstup do interiéru. Zámeček najdete na adrese Pohorsko 63 v Nezdicích na Šumavě. Jeho okolí lze poznávat jako výletní cíl, samotná budova však zůstává především soukromým místem.