Dvě ohniště, která po dlouhá léta nebyla vidět, patří k nejzajímavějším detailům zámku Nový Hrad v Jimlíně. V barokních saloncích jižního křídla se skrývala za zazděním a na světlo se dostala až při restaurátorských pracích 5. února 2018. Pod nánosy a sazemi se zachovaly části původní výzdoby i samotná ohniště, která byla překvapivě v dobrém stavu.
Od gotického hradu k pohodlnému sídlu
Nový Hrad stojí na návrší mezi Jimlínem a Zeměchy, nedaleko cesty z Loun do Žatce. Jeho dnešní podoba v sobě spojuje několik staletí. Jádro areálu vznikalo v letech 1465 až 1474, kdy Albrecht Bezdružický z Kolovrat přestavěl starší tvrz na honosný pozdně gotický hrad.
Výraznou proměnu přineslo 17. století. Když panství roku 1670 koupil Gustav Adolf z Varrensbachu, začal se obranný areál měnit v reprezentativní šlechtické sídlo. Přibližně kolem roku 1680 prošla původně pozdně gotická jižní a východní křídla barokními úpravami. Přibyly pohodlnější obytné prostory, štuková a malířská výzdoba i kaple svatého Josefa. Právě do této proměny zapadají také barokní salonky s krby.
Co odhalilo odkrytí krbů
Podle dobové zprávy z roku 2018 šlo o jediné dva dochované zámecké krby v Novém Hradu. Doba jejich zazdění není známá. Při otevření se ukázalo, že jeden z krbů byl částečně zasypán cementovou vrstvou. U obou bylo nutné odstranit nánosy a saze, které připomínaly jejich někdejší praktické využití.
Nešlo však jen o technickou obnovu ohnišť. Krbová výzdoba nese typické barokní rysy: nad římsou se objevují plastické voluty, tvarem připomínající volutové štíty barokních domů. Restaurátoři odhalili také původní šedivou polychromii. Záměrem proto nebylo krby pouze očistit, ale vrátit jim co nejvíce z jejich původního výrazu, včetně barevnosti a mřížek.
Zajímavým nálezem byly i ryté nápisy na vnitřní stěně jednoho ohniště. Jeden z nich mohl být letopočtem, jeho přesné čtení však mělo být teprve ověřeno dalším čištěním. Nelze jej tedy považovat za potvrzené datum. Právě podobné nejisté, ale hmatatelné stopy dělají z restaurování památkovou detektivku: každý detail může napovědět, jak místnost v minulosti fungovala.
Krby jako součást větší obnovy
Obnova ohnišť nebyla izolovaným zásahem. Probíhala v rámci širší etapy záchrany zámku, která zahrnovala také restaurování historických výmaleb a stropů, opravu střechy kaple, výměnu oken v arkádové chodbě, opravu schodiště a sanaci dřevěných trámů. Náklady této konkrétní etapy podle tehdejších údajů překročily devět milionů korun.
Po dokončení prací byly barokní salonky s odkrytými krby představeny návštěvníkům při zahájení sezony 1. dubna 2018. V areálu tehdy zároveň pokračovaly další stavební a restaurátorské práce. Zámek totiž patří k památkám, jejichž obnova probíhá postupně a odhaluje nové souvislosti.
Zámek plný skrytých vrstev
Nový Hrad není zajímavý pouze barokními interiéry. Mimořádný je zdejší soubor malovaných záklopových stropů z období renesance a manýrismu. Nacházejí se v deseti místnostech, největší z nich má plochu téměř 250 metrů čtverečních a celkem je na zámku 94 malovaných trámů.
Pod mladšími omítkami se při obnově objevily také pozdně gotické fresky z konce 15. století. Zachycují zápasící dvojice a rytířský turnaj. V jiné místnosti čekaly fragmenty figurální výmalby z počátku 16. století. K tomu se přidávají gotické a raně renesanční části, kaple, černá kuchyně, zámecká lázeň nebo podzemní konírny, které vznikly překlenutím původního hradního příkopu.
Tip na výlet k Lounům
Zámek je majetkem Ústeckého kraje a patří mezi významná velká panská sídla regionu. Prohlídkové okruhy představují horní patra s renesančními a barokními interiéry i sklepy a přízemí s gotickými částmi a hospodářským zázemím. Nabídku doplňuje výstup na věž s výhledy do okolní krajiny a zámecký šenk.
Hlavní návštěvní sezona obvykle probíhá od jara do podzimu, konkrétní otevírací doba i dostupnost jednotlivých částí se však mohou měnit podle probíhající obnovy. Před cestou do Jimlína je proto vhodné ověřit aktuální informace přímo u zámku. Kdo se vydá na prohlídku, neuvidí jen jeden krásně obnovený barokní prvek, ale celou památku, v níž se vedle sebe čitelně vrství gotika, renesance i baroko.