Zelný trh patří k místům, kde je historie Brna stále součástí běžného městského života. Tržiště tu funguje už od 13. století a ani dnes neztratilo svou původní tvář. Mezi stánky s ovocem, zeleninou a další nabídkou stojí barokní kašna Parnas, kolem náměstí najdeme kavárny a restaurace a hluboko pod dlažbou se ukrývá labyrint historických sklepů.
Tržiště, které přežilo staletí
Zelný trh vznikl jako obchodní prostor ve středověku. Zboží se zde v minulosti neomezovalo jen na zemědělské produkty – prodávalo se maso, pečivo, drůbež, keramika i další zboží potřebné pro každodenní život. Dnešní podoba je samozřejmě modernější, základní charakter náměstí však zůstal zachován.
Nejlepší atmosféru má Zelňák, jak mu Brňané často říkají, během dopoledne. Tržiště tehdy ožívá nákupy, rozhovory i vůní čerstvých surovin. Návštěvu lze spojit s kávou, obědem nebo ochutnávkou v některém z podniků v okolí. Nabídka stánků i provozoven se během roku mění, což je ostatně další důvod, proč se sem lidé vracejí.
Parnas jako barokní divadlo uprostřed náměstí
Dominantou prostoru je kašna Parnas, dílo spojené se jménem významného barokního architekta Johanna Bernharda Fischera von Erlach. Na sochařské výzdobě se podíleli Tobias Kracker a Anton Riga a celé dílo bylo dokončeno v letech 1690 až 1696.
Kašna nepůsobí jako běžný vodní prvek. Připomíná skalní útvar s jeskyní, v jehož středu se odehrává alegorický výjev. Na vrcholu stojí Evropa, která představuje Svatou říši římskou. Sousoší lze chápat jako obraz vítězství řádu nad chaosem a dobra nad zlem. Právě kontrast mezi monumentální barokní kompozicí a každodenním ruchem tržiště dává Zelnému trhu jeho nezaměnitelný charakter.
Výprava pod dlažbu Zelňáku
Historii náměstí je možné poznat také z opačné perspektivy – pod zemí. Labyrint pod Zelným trhem tvoří soustava sklepů a chodeb, které přibližují, jak byly podzemní prostory využívány a jak se v minulosti žilo v městských domech. Nejde o volně přístupnou expozici, ale o návštěvu s průvodcem; konají se také tematické šifrovací hry.
Vstup prohlídek se nachází na adrese Zelný trh 21. Kapacita bývá omezená, proto je rozumné zajistit si místo předem a před cestou ověřit aktuální časy i podmínky návštěvy. Labyrint je vhodný pro každého, kdo chce k brněnské historii přidat trochu dobrodružnější zážitek, zároveň však zůstává především poučnou cestou do minulosti.
Muzeum, divadla a domy s příběhem
Na okraji náměstí stojí Dietrichsteinský palác, výrazná barokní stavba z let 1614 až 1618. Nechal ji vybudovat olomoucký biskup a kardinál František Dietrichstein. Palác později hostil řadu významných osobností, mimo jiné Marii Terezii nebo ruského vojevůdce Michaila Kutuzova. Dnes je jedním z objektů Moravského zemského muzea.
V jeho expozicích se návštěvníci setkají s pravěkem Moravy, Velkou Moravou, nerosty, zaniklým životem na Moravě i dějinami 20. století. Program doplňují krátkodobé výstavy, jejichž nabídka se průběžně mění.
V horní části náměstí upoutá pozornost Malý Špalíček, soubor gotických a renesančních domů. V bezprostředním okolí se nachází také palác Hausperských z Fanalu, dnes spojený s Divadlem Husa na provázku, a Divadlo Reduta. To bývá v turistických materiálech označováno za nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. V roce 1767 zde koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart.
Jak si návštěvu naplánovat
Zelný trh leží v historickém centru Brna a snadno se k němu dostanete tramvajemi na zastávku Zelný trh. Alternativou je Šilingrovo náměstí, odkud je to na tržiště jen krátká procházka. Ve spodní části náměstí je k dispozici veřejné pítko, ve staré tržnici také veřejné WC; jeho provozní režim se může měnit.
Jednodenní program může začít ranní návštěvou trhu a pokračovat prohlídkou muzea nebo Labyrintu. Po obědě lze zamířit ke Kapucínskému náměstí a do kapucínské krypty, kde jsou uloženy mumifikované ostatky řeholníků, měšťanů i barona Franze von der Trencka. Zelný trh tak během několika hodin nabídne živé město, umění, architekturu i podzemní historii – bez nutnosti opouštět brněnské centrum.