O místě
Hradiště Svákov leží přibližně 2 km západně od Soběslavi, na výrazné terase nad levým břehem Lužnice. Přirozenou ochranu mu poskytoval prudký svah k řece a hluboká rokle potoka; na západní a severní straně proto vzniklo mohutné opevnění. Dodnes je patrný asi 450 metrů dlouhý hlinitokamenný val a široký příkop, který je místy podmáčený nebo zadržuje vodu. Val dosahuje výšky až šesti metrů a spolu s příkopem vytváří obranný systém široký téměř 30 metrů. Oválná vnitřní plocha hradiště zaujímá zhruba 3,5 hektaru.
Těžiště osídlení spadá do raného středověku, kdy bylo opevnění pravděpodobně vybudováno. Poměrně malé množství nálezů může naznačovat, že Svákov sloužil především jako útočiště v době ohrožení, nikoli jako trvale hustě osídlené centrum. Poloha však byla využívána už ve starší době železné, což dokládají nálezy halštatské keramiky. Archeologické výzkumy zde probíhaly od 19. století a přinesly mimo jiné keramické nádoby, rotační mlýnský kámen, železné předměty, pazourkový hrot šípu a kamenné závaží. Svákov patří také ke známým lokalitám takzvaných spečených valů – propálených částí opevnění, jejichž původ a účel zůstávají předmětem odborné diskuse.
Těžiště osídlení spadá do raného středověku, kdy bylo opevnění pravděpodobně vybudováno. Poměrně malé množství nálezů může naznačovat, že Svákov sloužil především jako útočiště v době ohrožení, nikoli jako trvale hustě osídlené centrum. Poloha však byla využívána už ve starší době železné, což dokládají nálezy halštatské keramiky. Archeologické výzkumy zde probíhaly od 19. století a přinesly mimo jiné keramické nádoby, rotační mlýnský kámen, železné předměty, pazourkový hrot šípu a kamenné závaží. Svákov patří také ke známým lokalitám takzvaných spečených valů – propálených částí opevnění, jejichž původ a účel zůstávají předmětem odborné diskuse.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors