O místě
Památkovou hodnotu domu podtrhuje zachovaná dispozice a konstrukce přízemí i západní části podzemí. Z původních vrstev vynikají zejména renesanční klenuté prostory, kamenné portály, ostění a historické omítky. Významnou součástí jsou také sklepní prostory, které jsou památkově chráněny v rámci celého podzemí.
Dům patřil významné táborské židovské rodině a ve 20. století sloužil mimo jiné jako provozovna sběrných surovin. Po zestátnění v 50. letech zde tuto činnost provozoval národní podnik Sběrné suroviny. Město Tábor následně dům v letech 1973–1974 rekonstruovalo pro bydlení a kanceláře. Po změně majitele v roce 1997 prošel další přestavbou dokončenou roku 2001, při níž byly pro bytové využití zapojeny také půdní prostory. Stavba tak dodnes představuje doklad dlouhého stavebního vývoje táborského městského domu od gotiky přes renesanci až po novověké úpravy.