O místě
V 18. století areál rozšířil takzvaný nový neboli zahradní zámek, navržený Louisem Grenierem jako maison de plaisance, tedy pohodlné sídlo určené k pobytu a reprezentaci. V 19. století byla jednotlivá křídla propojena mohutnou hranolovitou věží. Zámek tak dnes představuje pozoruhodnou směs renesanční, barokní, klasicistní a historizující architektury. Po ztrátě rezidenční funkce sloužil především správě, později v něm sídlil také Skloexport se sbírkou českého skla. Od roku 2024 je areál ve vlastnictví města Liberec a jeho prostory znovu postupně ožívají, mimo jiné v souvislosti s filmovým festivalem.