O místě
Barokní myslivna stojí jako samota na okraji lesa, na místě zaniklé osady Lepějovice jihovýchodně od Valů. V krajině se výrazně uplatňuje také díky své kompaktní podobě a mansardové střeše. Hraběcí myslivna byla vystavěna roku 1720 na místě starších opuštěných statků, poté co byla lokalita od počátku 18. století postupně vysídlena. Lepějovice jsou přitom připomínány už k roku 1167; z původní osady se dochovalo tvrziště a kostel sv. Archanděla Michaela.
Jednopatrová zděná budova má obdélný půdorys a v zásadě si uchovala původní dispoziční řešení i charakteristické členění fasád. Přízemí zvýrazňuje jednoduchá pásová bosáž, zatímco patro zdobí pilastry s toskánskými hlavicemi. Střední části průčelí akcentují zdvojené pilastry a celek uzavírají výrazné římsy. Mansardová střecha patří k typickým znakům stavby. V přízemí se dochovala také ojedinělá barokní okenní mříž. Myslivna představuje dobře zachovaný příklad vrchnostenské hájovny z doby před polovinou 18. století, s historickými konstrukcemi a dalšími staršími prvky v interiéru.
Jednopatrová zděná budova má obdélný půdorys a v zásadě si uchovala původní dispoziční řešení i charakteristické členění fasád. Přízemí zvýrazňuje jednoduchá pásová bosáž, zatímco patro zdobí pilastry s toskánskými hlavicemi. Střední části průčelí akcentují zdvojené pilastry a celek uzavírají výrazné římsy. Mansardová střecha patří k typickým znakům stavby. V přízemí se dochovala také ojedinělá barokní okenní mříž. Myslivna představuje dobře zachovaný příklad vrchnostenské hájovny z doby před polovinou 18. století, s historickými konstrukcemi a dalšími staršími prvky v interiéru.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors