O místě
Jubilejní kašna, známá jako Kolostujova, vznikla v Teplicích roku 1862 jako připomínka 1100. výročí údajného objevení místních lázeňských pramenů. Podle pověsti je měl roku 726 objevit pastýř zemana Kolostuje poté, co do horkého pramene spadlo pasoucí se prase. Projekt vytvořili tepličtí bratři Siegmundové, kamenické práce provedl K. Ullmann.
Historistní kamenná kašna má mělkou šestiúhelníkovou nádrž. Uprostřed stojí bohatě zdobená polygonální architektura s arkádami, sloupky, rostlinnými reliéfy a římsami. V dolní části jsou niky s kamennými prasečími hlavami; z jejich pootevřených tlam vycházejí trubky pro vodu. Na soklu jsou vytesány nápisy připomínající název kašny, pověst o objevení pramenů i okolnosti jejího vzniku. Vrchol tvoří široká kamenná váza s vegetabilním dekorem. Původně na ní stála socha ženské postavy, označovaná jako nymfa nebo Hygie, ta se však nedochovala. Kašnu obklopuje kovové mřížové zábradlí. Dílo je cenným dokladem kamenosochařské práce po polovině 19. století a výrazným prvkem veřejného prostoru teplické lázeňské části.
Historistní kamenná kašna má mělkou šestiúhelníkovou nádrž. Uprostřed stojí bohatě zdobená polygonální architektura s arkádami, sloupky, rostlinnými reliéfy a římsami. V dolní části jsou niky s kamennými prasečími hlavami; z jejich pootevřených tlam vycházejí trubky pro vodu. Na soklu jsou vytesány nápisy připomínající název kašny, pověst o objevení pramenů i okolnosti jejího vzniku. Vrchol tvoří široká kamenná váza s vegetabilním dekorem. Původně na ní stála socha ženské postavy, označovaná jako nymfa nebo Hygie, ta se však nedochovala. Kašnu obklopuje kovové mřížové zábradlí. Dílo je cenným dokladem kamenosochařské práce po polovině 19. století a výrazným prvkem veřejného prostoru teplické lázeňské části.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors