Jen málokterý průmyslový obor proměnil Sokolovsko tak výrazně jako těžba hnědého uhlí. V Novém Sedle tuto minulost připomíná Hornická expozice Apollonia, vybudovaná v přízemí bývalého objektu vedení lomu Družba. Nejde přitom jen o sbírku starého vybavení. Expozice ukazuje, jak vypadala práce v dole, jak se měnila používaná technika a co těžba znamenala pro okolní obce, železnici i samotnou krajinu.
Od uniformy k důlnímu vozíku
Návštěvník se tu setká s předměty, které byly součástí běžného pracovního dne horníků. Vystaveny jsou uniformy, přilby, svítilny i starší typy krumpáčů. Nechybí důlní telefon z Ostravy, vysílačky, důlní vrátek ani zařízení připomínající způsob sušení pracovního prádla zavěšeného na řetízku.
Výklad tak nestaví pouze na velkých strojích, ale také na drobnostech, díky nimž si lze práci v dole představit konkrétněji. Zajímavým prvkem je velkoformátová trojrozměrná fotografie z hlubinného dolu s kolenicemi a důlním vozíkem. Atmosféru hornického prostředí doplňují také minerály a nálezy související s těžbou. Mezi nimi je uváděn i zkamenělý strom, jehož stáří se v popularizačních materiálech odhaduje přibližně na dvacet milionů let.
Příběh lomu Družba
Historie těžby v prostoru mezi Novým Sedlem a Chranišovem začala už na přelomu 19. a 20. století. Pozdější vývoj přinesl rozsáhlejší mechanizaci a zásadní změnu způsobu dobývání. Lom Družba byl v roce 1960 otevřen jako důležitý krok od hlubinné těžby k povrchovému dobývání.
V letech 1961 až 1971 prošel lom rozsáhlou rekonstrukcí. Přibyla elektrifikovaná doprava, nové dílny a sociální zázemí. Do provozu se zapojila kolesová rypadla, pásová doprava a zakladače. Právě pojmy jako skrývka, koreček, zakladač nebo velkostroj pomáhají pochopit, jak rozsáhlý a technicky náročný povrchový důl byl.
Těžba se dotkla i míst, která s hornictvím původně nesouvisela. Rozšiřování lomu vedlo ke zničení obce Podhoří, přeložení některých sítí a komunikací a také ke změně železniční trati mezi Královským Poříčím a Chodovem. Sokolovský revír patřil k nejvýznamnějším oblastem povrchové těžby hnědého uhlí a jeho produkce kulminovala v roce 1983, kdy se podle údajů Národního geoparku Egeria vytěžilo téměř 23 milionů tun uhlí.
Venkovní technika a dobrovolnická práce
Apollonia nekončí u vitrín. Součástí místa je také venkovní část s důlní technikou, která vznikala na městském pozemku u bývalé správní budovy Sokolovské uhelné. Na její úpravě se členové spolku podíleli převážně dobrovolně. Exponáty přibližují principy těžby názorněji než samotný popis – například koreček se při školní návštěvě stal i neobvyklou houpačkou.
Hornická expozice tak může zaujmout dospělé pamětníky, zájemce o techniku i děti, které se s historií průmyslu seznamují poprvé. Důležité je také její zasazení do skutečného prostředí. Nejde o anonymní muzeum, ale o místo spojené s konkrétním lomem, lidmi a krajinou, která se po desetiletích těžby postupně rekultivuje.
Místo, kde pokračuje hornická paměť
Těžba na lomu Družba byla po 122 letech přerušena 31. srpna 2011, omezené dobývání však pokračovalo ještě do roku 2015. Poté následovala rekultivace území. Expozice proto připomíná nejen dobu, kdy se uhlí dobývalo, ale také proměnu regionu po útlumu těžby.
Hornický spolek Apollonia Nové Sedlo expozici slavnostně otevřel 5. října 2024. Za vybudování a prezentaci hornického dědictví získal podle městských materiálů ocenění Český permon v kategorii největší počin roku. Jeho práce ukazuje, že průmyslová minulost nemusí zůstat pouze v kronikách. Díky dochovaným předmětům a vyprávění o lomu dostává konkrétní podobu.
Expozice se nachází na adrese Masarykova 279 v Novém Sedle. Pravidelná otevírací doba nemusí být vždy veřejně dostupná, proto je vhodné návštěvu předem ověřit, případně se domluvit s Hornickým spolkem Apollonia. Pro tematický výlet lze návštěvu spojit s vyhlídkami a dalšími stopami po těžbě v okolí lomu Družba.