Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Lomy.
Na vrchu severně od Čebína stojí věž, která je současně technickým zařízením mobilního operátora i rozhlednou. Z třicetimetrového ochozu se za dobré viditelnosti ukáže Moravský kras, okolní vrchovina i Brno; neobvyklou součástí výhledu je také lom na úpatí kopce.
V Mrákotíně se kámen nestal jen surovinou, ale součástí místního příběhu. Expozice v budově městyse ukazuje nástroje, fotografie i pracovní přístřešek kameníků a připomíná mimořádnou cestu žulového monolitu, který dnes stojí na Pražském hradě.
Na svahu nad Klamovkou stojí vedle sebe příběhy, které by snad rozdílnější být nemohly. Meziválečná vilová kolonie Šumava ukazuje promyšlené bydlení první republiky, zatímco nedaleká Buďánka připomíná skromnou osadu lidí spojených s vinicemi a lomem – i její dramatický zápas o zachování.
V pískovcové skále u Mařenic je vytesaná shrbená dívka s košíkem. Místní pověst ji spojuje s hladomorem roku 1812, samotný reliéf ale zřejmě vznikl až o desítky let později. Nenápadná památka tak nabízí nejen tragický příběh, ale i otázku, co o něm skutečně víme.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
U Habartova se dá během jednoho výletu poznat krajina v malém i velkém měřítku. Okruh u Bodenu zve k nenáročnému pohybu kolem vody, zatímco Medard připomíná rozsah někdejší těžby i to, jak se území bývalých lomů postupně mění v rekreační krajinu.
Loučná měří 956 metrů a je nejvyšším bodem okresu Most i východního Krušnohoří. Turisté se ale nedostanou až na její skutečný hlavní vrchol: ten leží v uzavřené Flájské oboře. Značená odbočka míří k volně přístupnému skalisku s výhledem na Mostecko, Teplicko i České středohoří.
Jen několik set metrů od Kuksu se bývalý pískovcový lom proměnil v galerii pod širým nebem. Sochy tu doplňují příběh zdejšího kamene i barokní krajiny a při pěším výletu mohou být zastávkou na cestě z Kuksu k Braunovu Betlému.
Nad Nedvědicí zůstaly skalní stěny a výchozy, které připomínají jednu z významných kamenických tradic Vysočiny a jižní Moravy. Zdejší krystalický vápenec se po staletí uplatňoval při stavbě hradů, kostelů i v sochařství. Dnes lze pozůstatky lomů poznávat jako součást historické a geologické vycházky.
Vodní nádrž Husinec vznikala v letech 1934 až 1939 v době, kdy se střední Evropa rychle měnila. Dnes zaujme nejen svou zděnou hrází a elektrárnou, ale také polohou v podhůří Šumavy, odkud lze pokračovat do Husince nebo na pěší trasu z Prachatic.
Na severním okraji Olšovce se ukrývá zatopený lom, který spojuje hornickou minulost s přitažlivou přírodní scenérií. Čistá voda, skalní stěny a lesnaté okolí lákají v létě ke koupání, mimo sezonu však lokalita stojí za návštěvu i jako geologicky zajímavý výletní cíl.