V údolí řeky Teplé se ukrývá botanická zahrada s příběhem, který nemá v českých regionech mnoho obdob. Před druhou světovou válkou patřila k nejvýznamnějším sbírkovým zahradám v Čechách a díky své vazbě na Průhonický park se jí říkalo „Druhé Průhonice“. Po roce 1945 však přišla o své pečovatele a přibližně šedesát let postupně zarůstala a zanikala. Dnes se její obnova stala dlouhodobým projektem, do něhož se zapojují odborníci, dobrovolníci i samotní návštěvníci.
Šlechtická zahrada pro rostliny z celého světa
Podnět k založení zahrady vzešel v roce 1918 od Jindřicha Beaufort-Spontina. V hradním a zámeckém areálu nebylo dost prostoru pro rozsáhlé rostlinné sbírky, a proto vznikl záměr využít svah a údolí v blízkosti řeky. Významnou osobností celého projektu byl vrchnostenský zahradník Jan Koditek, který do Bečova přišel na doporučení správce botanické zahrady v Schönbrunnu.
Bečovská zahrada nebyla izolovaným počinem. Jindřich Beaufort-Spontin byl zetěm Arnošta Emanuela Silva Taroucy, zakladatele Průhonického parku. Bečov tak sloužil také jako místo, kde bylo možné sledovat, jak si cizokrajné dřeviny a další rostliny poradí s odlišnými klimatickými podmínkami.
Rozšiřování sbírkové části probíhalo především v letech 1922 až 1927, kdy byl od města zakoupen přibližně šest hektarů velký svah. Během jediných dvou let se sem přemístilo více než 7 000 kubíků materiálu a vzniklo zhruba 720 metrů cest, teras a sbírkových oddělení. Poslední kamenné stavby byly dokončeny v roce 1934. Zahrada měla vlastní plánky výsadeb, číslování, popisy i záznamy o růstu a úhynu rostlin. Zaměřovala se hlavně na skalničky, trvalky a dřeviny.
Šedesát let bez péče
Po odsunu rodu Beaufort-Spontin v roce 1945 přešel majetek pod československý stát. Zahradnictví později spravoval komunální podnik a výrobní družstvo, vlastní botanické zahradě se však systematická péče vyhýbala. Cesty zarostly, kamenné zídky a terasy se začaly rozpadat, zmizela řada rostlin a byl vypuštěn také Korunní rybník. Původní skleníkové zázemí nahradil průmyslový areál.
Obrat přišel v roce 2005, kdy se záchrany ujala organizace ČSOP Berkut. Obnova nevychází jen z odhadů a nových výsadeb. Pracovalo se s archivními dokumenty, dobovými fotografiemi, pohlednicemi a původními plány. Cenné nejsou pouze rostliny, ale také historická trasa cest, schodiště, záhony, terasy a kamenné kompozice. Právě ty dávají zahradě její charakter a připomínají, že jde zároveň o živou sbírku i historickou památku.
Alpinum, růže a první česká bioferrata
Dnešní areál má podle aktuálních údajů zahrady přibližně 12 hektarů venkovních ploch a roste v něm více než 10 000 druhů rostlin. Údolní niva s vysokou hladinou podzemní vody se tu potkává s prudkým svahem, skalními výchozy a suššími stanovišti. Díky tomu se během jedné návštěvy střídají velmi rozdílná prostředí.
Jedním z nejvýraznějších míst je obnovené Beaufortské alpinum. Za pozornost stojí také Korunní rybník, který se po obnově stal místem pro odpočinek, projížďky na lodičkách a v letních měsících podle aktuálních podmínek i koupání. Středem zahrady protéká původní středověký vodní náhon, na nějž navazují mokřadní prvky.
Milovníci skal mohou využít první českou bioferratu. Jde o zajištěnou skalní stezku zaměřenou na poznávání vegetace skalních štěrbin a lišejníků, kterých zde bylo určeno více než čtyřicet druhů. Nejde však o běžnou vycházkovou trasu – vstup vyžaduje odpovídající vybavení a respektování bezpečnostních pravidel.
V roce 2022 začala v zahradě vznikat Národní sbírka růží českého šlechtitele Jana Böhma. V rozáriu je podle údajů provozovatele téměř 300 růží v 96 odrůdách. Sbírka připomíná nejen vzhled jeho růží, ale také život a práci šlechtitele, který působil v první polovině 20. století.
Místo pro výlet i poznávání
Bečovská botanická zahrada není určena jen odborníkům. Rodiny mohou využít dětské herní prvky, sportoviště, víceúčelové hřiště nebo tábořiště. Součástí areálu je mokřadní stezka a od roku 2014 také akreditované ekocentrum, které připravuje výukové a přírodovědné programy. Konají se tu komentované prohlídky, výstavy, dobrovolnické brigády i sezónní slavnosti.
Obnova pokračuje i v dalších letech. Projekt Mokřadní archa, zahájený v roce 2025, počítá s úpravou čtyř nádrží pro různé druhy rostlin a živočichů a s programy o významu vody. V roce 2026 se zahrada zapojuje také do přeshraničního projektu zaměřeného na záchranu ovocných sadů v Karlovarském kraji a sousedním Bavorsku.
Co vědět před návštěvou
Zahrada se nachází v Bečově nad Teplou na adrese Tovární 478. Aktuální provozní doba a vstupné se mohou měnit podle sezony, počasí a probíhajících prací. Vstupné je koncipováno jako příspěvek na obnovu areálu a zahrnuje volnou prohlídku, tištěného průvodce, využití herních a sportovních prvků i projížďku na lodičkách, pokud je právě v provozu.
Počítat je třeba s výrazně svažitým terénem, schody a historickými cestami. Návštěvníci se sníženou pohyblivostí mohou po předchozí domluvě využít individuální pomoc s trasou nebo parkováním. Nejzajímavější bývá návštěva v době, kdy kvetou alpina, růže a další sbírkové rostliny, zahrada však má co nabídnout i mimo hlavní sezonu. Její největší hodnotou totiž není jediná atrakce, ale spojení přírody, zahradní historie a příběhu obnovy, který stále pokračuje.