Výstava Já, Bedřich Dlouhý, uváděná také pod anglickou variantou ME! Bedřich Dlouhý, nabídne v Museu Montanelli pohled na tvorbu umělce, který dokázal spojiť mimořádně přesnou malbu s překvapivými objekty, symboly a nečekanými významy. Od 16. září 2026 do 30. června 2027 zde budou vystaveny obrazy a objekty z vlastní muzejní sbírky.
Výstava jako návštěva umělcova ateliéru
Expozice nemá být klasickým přehledem jednotlivých období ani systematicky řazeným životopisem. Její koncepce pracuje s atmosférou ateliéru a se vzpomínkou na osobní setkávání s Dlouhého tvorbou. Návštěvník tak není veden pouze od raných děl k pozdějším, ale spíše vstupuje do prostoru, v němž se postupně odkrývá autorův způsob uvažování o obraze a skutečnosti.
Motiv ateliéru je přitom třeba chápat především jako kurátorský a atmosférický odkaz na umělcovo pracovní prostředí. Nejde podle dostupných informací o přenesení kompletního skutečného ateliéru do muzea. Důležitější je nálada, která umožňuje vnímat vystavená díla jako součást širšího osobního světa.
Realistický detail, objekt i nečekaná souvislost
Bedřich Dlouhý patřil k výrazným osobnostem českého poválečného umění. Vedle malby a grafiky se věnoval také asamblážím a objektům, tedy dílům, v nichž se obrazová plocha propojuje s reálnými předměty a prostorem. Jeho tvorba se pohybovala mezi iluzivní malbou a prostorovým objektem a často záměrně narušovala jistotu, co vlastně divák před sebou vidí.
Precizně zachycený detail u něj nemusí znamenat jednoduše realistický obraz světa. Ve spojení s jinými prvky získává nový význam a každodenní věci se proměňují v podívanou, která může působit poeticky, znepokojivě i ironicky. Právě napětí mezi tím, co poznáváme, a tím, co nám na obraze nedává běžný smysl, patří k důvodům, proč Dlouhého práce dodnes vybízejí k soustředěnému pozorování.
Šmidrové a poetika „divnosti“
Dlouhý byl spojen se skupinou Šmidrové, která patřila k důležitým okruhům českého neoficiálního umění 50. a 60. let. Pro její tvorbu byla podstatná imaginace, nadsázka a zájem o fenomén „divnosti“ – tedy o situace, obrazy a kombinace, které se vymykají očekávanému řádu.
Tento přístup neznamenal samoúčelnou bizarnost. U Dlouhého se podivnost často rodí z přesného zachycení něčeho známého, co je zasazeno do nezvyklých vztahů. Výstava proto může oslovit i návštěvníky, kteří se s jeho dílem dosud setkali jen okrajově. Nevyžaduje znalost dějin umění, spíše ochotu zpomalit a hledat významy pod povrchem.
Připomenutí významného autora
Bedřich Dlouhý se narodil 2. srpna 1932 a zemřel 30. května 2025. V devadesátých letech působil také jako pedagog Akademie výtvarných umění v Praze. Výstava v Museu Montanelli tak představí jeho dílo v době, kdy se jeho odkaz znovu dostává do pozornosti. V prosinci 2025 navíc vyšla první monografie věnovaná jeho celoživotní tvorbě, včetně malby, asambláží, skupinových aktivit a literární produkce.
Kurátorkou pražské výstavy je Dadja Altenburg Kohl. Projekt zároveň ukazuje význam vlastních muzejních sbírek: díla nemusí zůstávat pouze v depozitářích nebo soukromých kolekcích, ale mohou se stát výchozím bodem pro nové setkání veřejnosti s českým uměním.
Kdy do Musea Montanelli vyrazit
Museum Montanelli najdete v Nerudově ulici 13 na Malé Straně. Během výstavy má být otevřeno od středy do neděle mezi 14. a 18. hodinou; návštěvu v jiném termínu je možné podle muzea domluvit předem telefonicky. Základní vstupné pro dospělé činí 100 korun, studenti s průkazem ISIC zaplatí 50 korun. Zdarma mají vstup senioři od 65 let, držitelé průkazu ZTP a děti do 14 let.
Muzeum nabízí také komentované prohlídky v češtině, angličtině a němčině po předchozím objednání. Nejbližší tramvajovou zastávkou je Malostranské náměstí, odkud trvá cesta k muzeu přibližně pět minut. Otevírací dobu i program je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou změnit.