Jen několik minut chůze od okraje Klecan leží v lese malé zastavení s neobvyklým příběhem. Palouček Benešovka připomíná kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského, který v Klecanech prožil několik důležitých let svého života. Dnes tu návštěvník najde lavičku a litinový kříž s pamětním nápisem. Místo nepůsobí okázale, právě jeho klid a nenápadnost však dobře odpovídají tomu, k čemu původně sloužilo.
Útočiště klecanského kaplana
Václav Beneš Třebízský působil v Klecanech jako kaplan v letech 1876 až 1884. Během zdejšího pobytu napsal většinu svých stěžejních děl a poznával okolní krajinu při pravidelných vycházkách. Klecanský háj pro něj nebyl jen kulisou, ale také prostorem k odpočinku a přemýšlení.
Jeho přítel a obdivovatel Josef Janáček, tehdejší správce klecanského velkostatku, nechal v jednom z klidných míst zřídit dřevěnou lavičku s křížkem. Spisovatel sem podle místní tradice rád chodil, usedal k odpočinku a vyhlížel do krajiny. Právě od této lavičky se odvíjí příběh Benešovky.
Od dřevěného křížku k dnešnímu zastavení
Původní dřevěný křížek se časem nedochoval. Později jej nahradil kříž litinový; náhradu měl v roce 1980 zajistit Antonín Mayer. O tom, jak dlouho se na místě zachovalo torzo původního křížku, se podklady mírně rozcházejí. Jisté je, že jeho pozůstatky byly patrné ještě ve druhé polovině 20. století.
Dnešní podoba místa je skromnější než někdejší palouček. Moderní parková lavička zde byla instalována v roce 2003 a vedle ní stojí litinový kříž s nápisem připomínajícím Třebízského působení v Klecanech. Nejde o velkou památku s monumentální architekturou, ale o drobný bod v krajině, který propojuje literární historii s konkrétním místem.
Výhled, který postupně zmizel
Benešovka bývala otevřenějším místem s výhledem do okolní krajiny. Historické vzpomínky hovoří o prostoru, odkud bylo možné pozorovat širší okolí, snad i směrem k Praze. Podoba háje se však během desetiletí proměnila. Koncem 80. let poškodil horní část paloučku průsek a vzrostlé duby postupně zakryly původní rozhled.
Dnes proto návštěvník nepřichází za dalekým panoramatem. Benešovka nabízí spíše tiché lesní zastavení, kde lze na chvíli usednout a představit si, jak zde spisovatel během svých procházek hledal klid nebo inspiraci. Atmosféra místa zůstává důležitější než samotný výhled.
Jedna zastávka z Třebízského klecanské stopy
Palouček je zastavením číslo 9 na místní naučné stezce a patří do širší sítě míst spojených s Václavem Benešem Třebízským. V Klecanech lze připomenout také bývalou faru s kaplankou, kde spisovatel bydlel, nebo několik pomníků věnovaných jeho osobnosti a tvorbě.
Samotný název Benešovka se objevuje i v literárních a vzpomínkových souvislostech. O místě pod tímto jménem psal už Karel Václav Rais, což ukazuje, že jeho význam nebyl omezen jen na místní paměť. Z drobného paloučku se tak stal jeden z bodů, v nichž se dodnes protíná krajina, literatura a historie Klecan.
Jak se k Benešovce vydat
K místu lze dojít z konce Lipové ulice v Klecanech po zeleně značené stezce směrem do Klecánek. Benešovka se nachází přibližně 200 metrů od tohoto nástupu v Klecanském háji. Nemá vlastní poštovní adresu ani pravidelnou otevírací dobu, protože jde o přírodní lokalitu v lese.
Nejlépe se hodí jako krátké zastavení během procházky hájem. Návštěva nevyžaduje dlouhé plánování, ale vyplatí se vnímat místo v souvislostech: lavičku, kříž, okolní stromy i příběh člověka, který zde před více než sto lety hledal odpočinek. Benešovka tak nabízí nenápadný, ale působivý způsob, jak poznat literární dědictví Klecan přímo v krajině.