Pod dnešním kostelem svatého Klimenta se nacházejí základy rotundy, která návštěvníka zavádí hluboko do počátků českého křesťanství. Levý Hradec v žalovské části Roztok však není zajímavý jen jako místo spojené s knížetem Bořivojem. Rozsáhlé hradiště nad levým břehem Vltavy bylo důležitým mocenským bodem dávno před vznikem českého státu a po staletí zůstávalo svědkem proměn zdejší krajiny.
Hradiště nad Vltavou má mnohem starší příběh
Levý Hradec leží přibližně deset kilometrů od severního okraje Prahy, na výrazné ostrožně s výhledem do vltavského údolí. Jeho poloha nabízela přirozenou ochranu i kontrolu nad okolím. Hradiště zabíralo asi 6,4 hektaru a jeho opevnění měřilo přibližně 1,5 kilometru. Tvořila je akropole a předhradí, které oddělovala rokle Vykouš. Každá z těchto částí měla vlastní opevnění.
Archeologické nálezy ukazují, že lidé ostrožnu využívali už v neolitu. Osídlení zde pokračovalo v eneolitu, době bronzové, halštatské i laténské a také v dalších etapách středověku. Levý Hradec tedy nebyl náhlým přemyslovským založením, ale místem s dlouhou sídelní tradicí. Jako hradiště existoval ještě před nástupem Bořivoje I., prvního historicky doloženého přemyslovského knížete.
Bořivoj, svatý Kliment a počátky křesťanství
Podle historické tradice nechal Bořivoj po svém křtu na Moravě založit na Hradci kostel zasvěcený svatému Klimentovi. Jeho vznik se obvykle klade do let 882 až 884, případně obecně do doby kolem roku 883. Právě proto se Levý Hradec řadí k místům spojovaným s počátky christianizace Čech a s prvními kroky přemyslovské státní moci.
Je však dobré rozlišovat mezi tradicí a tím, co lze bezpečně doložit archeologicky. Pod dnešním kostelem byly odhaleny základy rotundy, odborníci ale stále diskutují, zda jde přímo o Bořivojův kostel. Není jisté ani to, zda první stavba byla kamenná, nebo dřevěná. Levý Hradec proto nemusíme označovat za nezpochybnitelně první křesťanský kostel v Čechách. Jisté je jeho pevné místo v příběhu raného českého křesťanství.
Význam hradiště potvrzuje také událost z 19. února 982. Podle historické tradice byl tehdy na Levém Hradci zvolen Vojtěch ze slavníkovského rodu druhým pražským biskupem a prvním biskupem českého původu. Volba ukazuje, že místo mělo v tehdejší správě a církevním životě značnou váhu.
Kostel, který vypráví v několika stavebních vrstvách
Dnešní kostel svatého Klimenta není původní raně středověkou stavbou. Je výsledkem dlouhého vývoje, během něhož prošel gotickými a renesančními úpravami. V 17. století získal obdélnou barokní loď a roku 1656 k němu byla přistavěna zvonice. Původní rotunda byla podle uváděných údajů odstraněna mezi lety 1673 a 1684.
Stavba si přesto uchovala řadu stop minulosti. Interiér připomíná starou románskou mensu hlavního oltáře, zazděné románské okno, figurální náhrobky i nástěnné malby v presbytáři. Památkový popis kostela zmiňuje románské malby s výjevy z legendy svatého Klimenta. Na barokním obrazu světce se v pozadí objevuje také samotný Levý Hradec. Kostel tak není jen kulisou pro výklad dějin, ale sám funguje jako jejich kamenný doklad.
Od přemyslovského centra k poutnímu místu
S budováním mocenského centra na Pražském hradě význam Levého Hradce postupně klesal. Nezmizel však okamžitě. Listiny z let 1221 a 1233 dokládají, že zde ještě působili královští úředníci. Roku 1233 byl Hradec předán ženskému benediktinskému klášteru u svatého Jiří na Pražském hradě.
Odborný zájem o lokalitu zesílil v 19. století a významné výzkumy zde vedl Ivan Borkovský v letech 1939 až 1941 a 1947 až 1955. Na jeho práci navázali další archeologové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Středočeského muzea. Dnes je Levý Hradec národní kulturní památkou a územím s archeologickými nálezy první kategorie.
Místo si zachovalo také živou duchovní tradici. Poutě se zde konaly přibližně od roku 1870, přerušila je druhá světová válka a po poválečném období se tradice znovu obnovila. V roce 2026 je s Levým Hradcem spojován 45. ročník Cyrilometodějské etapové pěší pouti na Velehrad.
Tip na výlet z Prahy
Levý Hradec je dobře dostupný vlakem z Masarykova nádraží do stanice Roztoky-Žalov nebo příměstským autobusem z Dejvické. Kolem hradiště vede přibližně 800 metrů dlouhá naučná stezka s osmi zastaveními. Nabízí základní informace o archeologii místa i výhledy na Vltavu.
Prohlídky kostela se obvykle konají o víkendech od května do září; aktuální termíny je vhodné ověřit před cestou. Výlet lze prodloužit procházkou přes Roztoky, návštěvou Středočeského muzea nebo multimediální archeologické expozice Archevita. Právě spojení krajiny, živé památky a odborného výkladu dělá z Levého Hradce pozoruhodný cíl pro každého, kdo chce poznat české dějiny v místě, kde se skutečně odehrávaly.