Neobvyklý betlém, jehož figurky nejsou vyřezané ze dřeva, ale uháčkované, patří k hlavním lákadlům výstavy Kamil Andres – nespěchám, na všechno si přijdu sám. V Třebechovickém muzeu betlémů je k vidění do neděle 30. srpna 2026, takže poslední srpnový víkend nabízí jednu z posledních příležitostí nahlédnout do práce člověka, který betlémům rozumí jako uměleckým dílům i složitým technickým zařízením.
Restaurátor, který betlémy poznává do posledního kolečka
Výstava nesleduje pouze jednu oblast Andresovy činnosti. Představuje jeho životní cestu od dětství, které prožil v sousedství rodiny Josefa Probošta, až po dlouholeté působení v muzeu a práci držitele licence Ministerstva kultury pro restaurování mechanických částí betlémů.
Kamil Andres se věnuje také řezbářství, fotografii, malování, sběratelství a konstrukci vlastních technických zařízení. Při obnově historických betlémů se podle dostupných informací snaží porozumět jejich autorovi, době vzniku i použitým materiálům. Teprve potom hledá způsob, jak dílo opravit tak, aby zůstalo co nejvěrnější původnímu provedení.
Za svou profesní dráhu obnovil přibližně dvě desítky historických mechanických betlémů. Patří mezi ně například Metelkův betlém ze sbírek Severočeského muzea v Liberci, na jehož restaurování pracoval téměř tři roky. I díky podobným zásahům se mohou pohyblivé betlémy znovu představit návštěvníkům v podobě, která respektuje jejich stáří i původní řemeslo.
Když se potká háček se dřevem a mechanismem
Nejvýraznějším exponátem je mechanický háčkovaný betlém, který Kamil Andres vytvořil společně se svou manželkou Jindrou. Postavičky vznikly z její textilní práce, zatímco Andres sestrojil mechanismus umožňující jejich pohyb. Muzeum tento neobvyklý celek představuje jako světovou raritu.
Právě spojení ručního háčkování s přesnou mechanikou ukazuje, že betlém nemusí být jen tradiční dřevěnou scénou. Je také důmyslným strojem, výtvarným dílem a osobním příběhem svých tvůrců. Výstava přibližuje i další oblasti Andresovy práce a podle dostupného popisu nechává návštěvníky nahlédnout do jeho tvůrčího a pracovního zázemí, včetně řezbářské dílny a vlastnoručně vytvořených zařízení.
Příběh, který patří k Třebechovicím
Andresova práce přirozeně navazuje na zdejší betlemářskou tradici. Třebechovice pod Orebem proslavil především Proboštův betlém, na jehož vzniku se vedle Josefa Probošta podíleli také Josef Kapucián a autor pohonného mechanismu Josef Friml. Dílo vznikalo více než čtyřicet let, od roku 1885.
Celý betlém je ze dřeva, měří přibližně 6,9 metru na délku, 1,9 metru na výšku a 2,2 metru do hloubky. Tvoří jej více než dva tisíce vyřezávaných dílů a pohyb zajišťuje skrytý systém s jednadvaceti pásy. Od roku 1999 je národní kulturní památkou, jako jediný betlém v České republice.
Po úspěchu na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu už kvůli náročnosti přepravy necestoval. Pro jeho umístění vznikla na třebechovickém náměstí nová budova, původně nazvaná Památník města. Dnes v ní sídlí muzeum, jehož sbírka čítá více než pět set betlémů z Česka i zahraničí.
Poslední návštěva v neděli
Výstavu o Kamilu Andresovi lze spojit s prohlídkou stálé expozice Třebechovického Proboštova betléma i s dalšími muzejními projekty. Rok 2026 navíc připomíná sto let od úmrtí Josefa Probošta a muzeum při této příležitosti představuje také projekt věnovaný jeho digitální podobě.
Třebechovické muzeum betlémů najdete na Masarykově náměstí 1426. Běžně bývá otevřené od úterý do neděle, dopoledne od 9 do 12 hodin a odpoledne od 12.30 do 16.30; poslední prohlídky začínají v 11.30 a v 16 hodin. Před cestou je vhodné ověřit aktuální informace u muzea, zejména pokud plánujete návštěvu výstavy v jejím posledním dni.