Jen málokterá památka v Třebechovicích pod Orebem spojuje tolik různých vrstev místní historie jako kostel sv. Ondřeje. Na první pohled zaujme jako pozdně barokní dominanta města, při bližším pohledu však odhalí příběh středověké farnosti, ničivých požárů, měšťanských spolků i pečlivých obnov. Jeho dějiny sahají mnohem dál než k dnešní podobě z 18. století.
Od středověkého kostela k nové stavbě
O počátcích kostela nelze mluvit jedním jistým datem. V pramenech je třebechovická farnost doložena nejpozději roku 1350, zatímco jiné údaje uvádějí první zmínku o kostele v roce 1384. Samotné založení stavby známé není. Jisté je, že původní kostel byl dřevěný a obklopoval jej hřbitov.
Stavba několikrát podlehla požárům. Výrazně ji poškodil oheň v roce 1567, po němž následovaly opravy v letech 1572 až 1575. Další pohroma přišla roku 1695, kdy shořela věž a zničeny byly také zvony. V 18. století už starší kostel kapacitně nestačil, a tak byl v roce 1767 zbořen. Z původního areálu zůstala pouze dřevěná věž.
Základní kámen nové stavby byl položen 9. září 1767. Podle plánů hradeckého stavitele Františka Kernera vznikl kostel, který byl vysvěcen 1. září 1771. Slavnost vedl František Gelbrich, kanovník a rektor královéhradeckého kněžského semináře.
Pozdní baroko v městském měřítku
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s obdélnou lodí a užším, půlkruhově uzavřeným presbytářem. Po stranách se nachází sakristie a křticí kaple. Na západě stojí hranolová věž, jejíž napojení na loď doprovázejí dvě válcová schodišťová přístavby. Celek působí kompaktně a v městské zástavbě se uplatňuje jako nepřehlédnutelný orientační bod.
Fasády člení ploché pilastry, kasulová okna se šambránami a profilovaná podokapní římsa. Zajímavým detailem jsou boční portály. Jejich sedlová zakončení doplňují volutky, rokaje, mušle a boltcové ornamenty – prvky, které stavbě propůjčují dekorativní barokní výraz.
Současná věž ovšem není totožná s tou, která kostel doprovázela po jeho výstavbě. Dřevěná věž shořela při požáru města v roce 1855. Nová zděná věž vznikla přibližně o deset let později, tedy v polovině 60. let 19. století; v různých podkladech se objevuje rok 1864 i 1865. Věž zdobí kordonové římsy a hodinová pole, zakončuje ji cibulová střecha a osmiboký sanktusník.
Kramolínovy fresky a městští patroni
Interiér získal výraznou výzdobu v roce 1780, kdy jej freskami vyzdobil jezuitský malíř Josef Kramolín. Ústředním motivem hlavního oltáře je svatý Ondřej s křížem ve tvaru písmene X. Po stranách se objevují mimo jiné apoštolové Petr a Pavel, Jan Křtitel a svatý Filip, patron koželuhů. Jeho přítomnost připomíná význam tohoto řemesla pro městský život.
V kostele se nachází hlavní oltář a pět oltářů bočních. Z původního barokního vybavení se dochoval oltář svaté Rodiny a oltář svatého Antonína Paduánského. Ostatní boční oltáře jsou výsledkem rozsáhlé renovace z let 1931 až 1933. Tehdy byly restaurovány také Kramolínovy fresky, upraveny stěny, položena nová dlažba a zavedena elektřina. Přibyly nové oltáře i křížová cesta s tepanými lampami. Vnější část kostela se dočkala oprav v letech 1968 až 1971.
Literáti a vzácný graduál
Nejpozoruhodnější kapitolu spojenou s kostelem představuje literátské bratrstvo. Jeho členy byli přední měšťané, kteří zajišťovali církevní hudbu a zpěv. Bratrstvo mělo uspořádání podobné řemeslnickému cechu, a nebylo tedy jen volným sdružením zpěváků. Ukazuje, že kostel byl také místem, kde se výrazně uplatňovala městská vzdělanost, organizace a společenský život.
S touto tradicí souvisí Třebechovický graduál z roku 1559. Významná liturgická zpěvní kniha obsahuje mešní zpěvy, český text s latinskými poznámkami a 21 stran bohatých iluminací. Je vázána v dřevěných deskách potažených kůží a zdobených kováním. Graduál připomíná dobu, kdy hudba v kostele nebyla pouze doprovodem bohoslužby, ale také výrazem prestiže a péče měšťanů o vlastní duchovní i kulturní dědictví.
Kostel jako zastavení při poznávání Třebechovic
S kostelem jsou spojeny i konkrétní osobnosti. Kaplan Antonín Flesar, který do Třebechovic nastoupil roku 1858, se později proslavil jako archivář. Za jeho působení vznikla nová zděná věž a uskutečnily se opravy interiéru včetně restaurování fresek a hlavního oltáře. Vedle kostela se dochovala také pamětní deska kněze a historika J. B. Pittera.
Kostel sv. Ondřeje stojí v ulici Čsl. legií a dobře se hodí jako výchozí bod pro procházku městem. V pěší blízkosti najdete Masarykovo náměstí, morový sloup, sousoší Nejsvětější Trojice, kostel Božího Těla na Orebu i Třebechovické muzeum betlémů. Interiér je vhodné navštívit během bohoslužeb nebo si možnost prohlídky předem domluvit s farností, protože stálá návštěvní doba nemusí být pravidelně zveřejněna.