Nejcennějším prostorem Bezdězu není jen jeho mohutné opevnění, ale především hradní kaple. Raně gotická stavba se dvěma poli křížových kleneb, vysokými hrotitými okny, dvojitým ochozem a královskou tribunou působí i po staletích pozoruhodně celistvě. Právě její architektura napovídá, že se na výstavbě mohli podílet stavitelé ovlivnění hessenskou stavební hutí.
Pevnost, která měla chránit královskou moc
Bezděz nechal na dominantním vrchu nad starším dvorcem vybudovat Přemysl Otakar II. Hrad vznikal v 60. a 70. letech 13. století, tradičně se jako rok založení uvádí 1264. Jeho úkolem nebylo pouze střežit obchodní cestu. Panovník zde zároveň posiloval svou autoritu v krajině, kde měli významné postavení Ronovci a Markvartici.
Rozsáhlý areál dodnes připomíná, že Bezděz nebyl malou šlechtickou tvrzí. Přístupovou cestu chránilo mohutné opevnění s pěti branami, za nimiž se rozkládala jednotlivá nádvoří a palácové části. Návštěvní okruh vede královským palácem, purkrabským palácem i manskou částí, kde jsou vystaveny archeologické nálezy, model hradu a také mučicí nástroje.
Dětský král za hradními zdmi
Jedna z nejdramatičtějších kapitol dějin Bezdězu se začala psát po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. V noci z 25. na 26. ledna 1279 sem Ota Braniborský nechal převézt královnu Kunhutu a jejího sedmiletého syna Václava. Mladý následník trůnu se tak ocitl v zajetí na hradě, který měl původně symbolizovat sílu jeho otce.
Na počátku 14. století přešel Bezděz do zástavního držení šlechty. Hynek Berka z Dubé později založil Nový Bezděz a roku 1337 na něj přenesl městská práva. Z tohoto města se postupně stala Bělá pod Bezdězem. Po nástupu Karla IV. se hrad vrátil pod přímou správu panovníka. Karel IV. jej navštěvoval a v roce 1366 zde s purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník, dnešní Máchovo jezero.
Kaple, poutní místo a návrat Černé madony
Kaple byla původně zasvěcena archandělu Michaelovi. V pozdějším klášterním období se její zasvěcení spojilo s Pannou Marií a Bezděz získal také výraznější poutní význam. K jeho připomínce se v roce 2026 do kaple vrací kopie Černé madony montserratské.
Původní dřevěná soška byla na hrad umístěna roku 1666. Po josefínských reformách v roce 1786 putovala do kostela v Doksech. Nová kopie z labského pískovce měří přibližně 80 centimetrů a vznikla podle zhruba 120 centimetrů vysokého originálu. Slavnostně byla odhalena a posvěcena 4. července 2026 jako trvalá připomínka poutní minulosti hradu.
Bezděz navíc čeká mimořádné zpřístupnění kapelního ochozu při Dnech evropského dědictví 5. a 6. září 2026. Návštěvníci si mají prohlédnout nové vitráže ve východní a jižní části kaple i vzácné dřevořezby z bezdězské křížové cesty. Její kapličky nechala roku 1686 vystavět hraběnka Anna z Valdštejna. Některé výjevy se ve 20. století ztratily, část se však podařilo obnovit a vrátit do původních rámů ze 17. století.
Romantická silueta nad Máchovým krajem
Bezděz si později osvojili také romantici. Karel Hynek Mácha hrad a jeho okolí navštěvoval v letech 1831 až 1836 a krajina se promítla do jeho tvorby, včetně Máje. Dnes k romantickému zážitku přispívá především výstup na Velkou věž. Z jejího vrcholu se otevírá pohled na okolní krajinu a Máchovo jezero.
Hradní vrch Velký Bezděz dosahuje 604 metrů, zatímco obec Bezděz leží přibližně ve výšce 437 metrů. Cesta z obce proto vede citelně do kopce a vyplatí se zvolit pevnou obuv. Bezděz stojí v prostoru národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz, kde je třeba respektovat ochranný režim a držet se značených cest.
Co vědět před návštěvou
Základní návštěvní okruh je bez průvodce, s tištěným textem a plánkem, a obvykle zabere kolem 40 minut. V sezoně 2026 je hrad podle návštěvního režimu otevřen od dubna do konce října, konkrétní dny a časy se však během roku mění. Stejně tak se mohou lišit podmínky mimořádných programů, například večerních výstupů nebo zpřístupnění kapelního ochozu, proto je dobré ověřit aktuální informace před cestou.
Historické schody, nerovné povrchy a prudší přístup znamenají, že areál není vhodný pro návštěvníky na vozíku. Odměnou za výstup je však výjimečné spojení královské historie, gotické architektury, poutní tradice a krajiny, která se stala jedním ze symbolů Máchova kraje.