V hradní kapli na Bezdězu stojí od července 2026 nová socha Černé madony montserratské. Přibližně osmdesát centimetrů vysokou kopii z labského pískovce vytvořil akademický sochař Milan Vácha. Slavnostní odhalení a posvěcení se uskutečnilo 4. července, při příležitosti 360 let od chvíle, kdy na hrad dorazila původní madona.
Nejde přitom o návrat originálu. Dřevěná soška, vysoká asi 120 centimetrů, byla za josefínských reforem v roce 1786 převezena do Doks. Dodnes je umístěna uprostřed barokního oltáře v kostele svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie. Bezděz a Doksy tak nyní spojuje příběh jedné sochy ve dvou podobách.
Soška, která proměnila Bezděz v poutní místo
Bezděz byl založen roku 1264 Přemyslem Otakarem II. jako královský hrad na důležitém vrchu nad starším dvorcem. Měl chránit obchodní cestu a současně posilovat královskou moc v okolí. Po smrti panovníka se však do jeho dějin zapsala i dramatická epizoda: v roce 1279 sem Ota Braniborský převezl sedmiletého Václava, pozdějšího krále Václava II., a jeho ovdovělou matku Kunhutu.
O několik staletí později získal hrad zcela jiný charakter. V roce 1661 zde působil klášter montserratských benediktinů a roku 1666 na Bezděz doputovala kopie Panny Marie Montserratské. Podle dochované tradice přinesl benediktinský mnich Peňalosa de Modragon ze Španělska tři podobné sochy. Jedna zůstala ve Vídni, druhá se dostala do pražských Emauz a třetí byla určena právě pro Bezděz.
Soška přitahovala poutníky a hrad se stal významným mariánským místem. Původní kaple byla zasvěcena archandělu Michaelovi, po příchodu augustiniánů v roce 1624 však dostala zasvěcení Panně Marii. Nová replika dnes stojí na ručně kovaném barokním podstavci na kněžišti, za původním oltářem. Připomíná tak období, kdy Bezděz nebyl jen pevností a královským sídlem, ale také klášterem a cílem náboženských cest.
Gotický hrad, který si žádá vlastní výstup
Bezděz patří podle památkové prezentace k nejzachovalejším ukázkám čisté středověké hradní architektury ve střední Evropě. Jeho působivost nespočívá v jediné dominantě, ale v celku: v mohutném opevnění, královském paláci, purkrabském paláci, manské části i raně gotické kapli.
Právě kaple patří k nejcennějším prostorám hradu. Dochovalo se v ní původní křížové klenutí, vysoká hrotitá okna na zdvojeném ochozu i královská tribuna. Nová kamenná madona do tohoto prostředí nevstupuje jako náhodný doplněk. Je trvalou připomínkou poutní minulosti a zároveň současným výtvarným dílem, které respektuje význam místa.
Návštěva Bezdězu je zároveň fyzickým zážitkem. K hradu nevede silnice až pod bránu a z obce je nutné vystoupat přibližně kilometr po kamenité, místy skalnaté cestě a schodech. Výstup není vhodný pro kočárky ani vozíčkáře a v chráněné přírodní rezervaci Velký a Malý Bezděz se k hradu nedá pokračovat na kole. Odměnou je atmosféra hradu, který si dodnes uchoval výraznou část své středověké podoby, a výhled z vysoké věže.
Od kralevice k Máchovi
Bezděz nabízí více příběhů než jen ten o madoně. V manské paláci si lze prohlédnout například archeologické nálezy, model středověkého hradu nebo mučicí nástroje. Zajímavostí je také takzvaný Templářský palác. Jeho jméno vychází ze starší domněnky o templářském původu, stavebněhistorické průzkumy však jeho vznik spojují spíše s královskou stavební hutí působící u dvora Přemysla Otakara II.
Do romantické podoby hradu se výrazně promítl Karel Hynek Mácha. Bezděz navštěvoval v letech 1831 až 1836 a hrad se stal jedním z míst, která inspirovala jeho tvorbu. V roce 2026 se zde navíc koná výstava Máchův Máj: kniha v mnoha podobách 1836–1972, představující přibližně devadesát vydání slavné básnické skladby.
Výlet po stopách dvou madon
Nejzajímavější podobu může mít návštěva tehdy, když se Bezděz spojí s Doksy. Na hradě návštěvník uvidí novou pískovcovou repliku a pozná místo, kde původní soška po staletí vítala poutníky. V dokském kostele pak může hledat samotný originál, který byl z hradu odvezen před 240 lety. Možnost prohlídky kostela je vhodné předem ověřit u farnosti.
Hradní základní okruh je zpravidla bez průvodce a trvá přibližně 40 minut. Otevírací doba, ceny i program se v průběhu sezony mění, proto je dobré ověřit aktuální informace před cestou. Bezděz přitom stojí za návštěvu i mimo hlavní téma roku: spojuje královskou historii, klášterní tradici, gotickou architekturu, Máchovu literaturu a krajinu, která se nejlépe poznává vlastním krokem.