Hlavní skalní stupeň Vodopádu na Bílé Smědé měří jen něco málo přes tři metry. Přesto dokáže zaujmout víc než leckterý vyšší vodopád: voda se přes něj rozděluje do dvou vějířovitých proudů a v horském korytě pod Smrkem jí bývá opravdu hodně. Přibližně dvě stě metrů proti proudu navíc začíná soustava dalších kaskád, takže návštěva nemusí končit u jediného pádu.
Nejde jen o jeden vodopád
Bílá Smědá je horní část toku Smědé. Pramení v rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou přibližně v nadmořské výšce 894 metrů a její tok má od začátku výrazně horský charakter. Voda se zařezává do balvanitého terénu, překonává skalní stupně a vytváří peřeje, které se podle aktuálního průtoku pokaždé trochu mění.
Vodopád proto dává největší smysl vnímat jako součást širšího vodního úseku. Nad hlavním stupněm se nachází horní kaskádová soustava vysoká asi dva metry, tvořená dvěma zřetelně oddělenými stupni. Níže pak leží ještě spodní soustava, přibližně dva a půl metru vysoká a rozdělená do čtyř stupňů. Mezi nimi se objevují také nepravé skoky na balvanité suti. Výsledkem je krátká, ale pestrá ukázka toho, jak si horský potok hledá cestu krajinou.
Vodnatost je zde hlavní atrakcí
Vodopád na Bílé Smědé nepatří k nejvyšším v zemi. Jeho výjimečnost spočívá jinde – v množství vody, které přes skalní stupeň proudí. Turistické podklady jej řadí k nejvodnatějším vodopádům v Česku a uvádějí orientační průtok přesahující 100 litrů za sekundu. Nejde však o stálou hodnotu. Průtok se výrazně mění podle srážek, jarního tání i celkové hydrologické situace.
Právě počasí rozhoduje o tom, jak bude místo působit. Po vydatných deštích se proudy zesílí, voda hlučněji naráží do balvanů a kaskády vystoupí z okolního lesa mnohem výrazněji. Za suššího období může být vodní podívaná podstatně skromnější. Kdo chce vidět Bílou Smědou v její nejpůsobivější podobě, měl by počítat spíše s jarem nebo s návštěvou po deštivém počasí.
Výlet ze Smědavy na Jizeru
Lokalita leží na severním úpatí Smrku v oblasti horního toku Smědé a turisticky se spojuje především s výstupem na Jizeru ze Smědavy. Trasa vedená přes rozcestí Paulova paseka a Pod Jizerou se uvádí v délce přibližně šesti kilometrů. Vodopád tak může být zajímavou zastávkou na výletě, jehož hlavním cílem je jedna z výrazných hor Jizerských hor.
Smědava zde není samostatná obec, ale místní označení oblasti a důležitý výchozí bod. Lokalita je spojována s obcí Bílý Potok v Libereckém kraji. Přesné přístupové údaje je vhodné před cestou ověřit podle aktuální mapy a stavu cest, protože okolí mohou ovlivnit počasí, práce v lese nebo dočasná omezení. Samotný vodopád navíc nemusí být jednoznačně značený. Některé popisy uvádějí jeho polohu zhruba sto metrů od silnice, cesta k němu však nemusí být pohodlná.
Balvany, voda a opatrnost
Okolí vodopádu není upravenou vyhlídkou. Je třeba počítat s mokrými kameny, balvanitou sutí a rychle proudící vodou. Po deštích se podmínky zhoršují a kluzké koryto může být nebezpečné. Bezpečnější je pozorovat vodopád z odstupu, nevstupovat do proudu a nepokoušet se překonávat jednotlivé stupně.
Bílá Smědá je zároveň součástí citlivé krajiny Jizerských hor, kde se potkávají rašeliniště, horské lesy a balvanité svahy. Návštěva proto není jen krátkým zastavením u vody, ale také příležitostí vnímat celý horský tok jako živý přírodní celek. Vodopád, kaskády a peřeje tu společně ukazují, že i několik metrů vysoký stupeň může být výrazným cílem, pokud jej doprovází síla vody a okolní jizerskohorská krajina.