U Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi byla 24. září 2026 odhalena nová připomínka mužů, kteří za druhé světové války spojili svůj osud s britským Královským letectvem, známým jako RAF. Na památníku se objevují jména nejméně 37 lidí narozených na Mladoboleslavsku nebo s dlouhodobou vazbou na tento region.
Kondenzační stopa jako paměť ve vzduchu
Dominantním motivem památníku je bílá stopa, jaká se za určitých podmínek vytváří za letadlem ve volném prostoru. Připomíná pohyb, odvahu i pomíjivost lidské přítomnosti. Letadlo zmizí z oblohy, stopa se postupně rozplyne, ale jméno a příběh mohou zůstat.
Návrh vzešel z architektonicko-výtvarné soutěže, do které se podle městských podkladů přihlásilo 34 uchazečů z Česka i zahraničí. Zvítězila česko-dánsko-švédská autorská skupina. Výsledkem není klasický monument s jedinou sochou, ale současně pojaté pietní místo, jehož hmotná podoba umožňuje návštěvníkům také posedět.
Památník tak působí nenápadněji než tradiční válečné pomníky. Právě v tom je jeho síla: návštěvník se může zastavit, prohlédnout si jména a vnímat jejich spojení s letištěm, letadly a otevřeným prostorem.
Za jmény jsou konkrétní životy
Seznam mužů nevznikl najednou. Archivář Jan Juřena se regionálním příslušníkům RAF věnuje od roku 2015. Pátral v archivech, muzeích i vojenských pramenech a postupně skládal dohromady osudy lidí, kteří by jinak mohli zůstat ukryti v rozsáhlých dějinách československého válečného letectva.
Počet 37 jmen je průběžným výsledkem tohoto výzkumu, nikoli nutně konečným součtem. Další pátrání může odhalit nové souvislosti i další muže s vazbou na Mladoboleslavsko. V muzeu proto památník doplňují panely a menší výstava, které u některých osobností přibližují jejich životní cesty.
Ty nebyly stejné. Někteří odešli do zahraničí, aby se zapojili do boje proti nacistickému Německu, jiní prošli službou a výcvikem v britském letectvu. Po válce se ovšem jejich návrat domů neproměnil vždy v uznání, které by odpovídalo jejich zkušenostem.
Po válce přišel další zápas
Podle dosavadního výzkumu přežila válku přibližně třetina dohledaných mužů. Ani pro ně však nemuselo být poválečné Československo bezpečným místem. Po únoru 1948 část veteránů emigrovala, jiní se stali terčem komunistického režimu.
Jedním z uváděných příkladů je Vladimír Slánský, kterého komunisté věznili v Jáchymově. Jeho osud připomíná, že příběh mužů z RAF nekončil návratem z britských letišť. Válečná služba mohla být po změně politických poměrů vnímána jako podezřelá a zkušenost ze Západu jako důvod k postihu.
Právě tento kontrast dává mladoboleslavskému památníku širší význam. Nevypráví pouze o hrdinství ve vzduchu, ale také o tom, jak snadno může být paměť na válečné zásluhy potlačena a jak důležité je znovu dohledávat jednotlivá jména.
Místo, kde se potkávají dějiny letectví
Památník přirozeně zapadá do areálu muzea pojmenovaného po průkopníkovi letectví Metoději Vlachovi. Ten v Mladé Boleslavi sestrojil vlastní letoun a v roce 1912 na něm vzlétl. Stroj poháněl motor Laurin a Klement a jeho stavbu podpořili místní mecenáši. Hotové letadlo se následně objevilo na Mladoboleslavské krajinské výstavě.
Dnešní muzeum, slavnostně otevřené v roce 2015, spojuje historická letadla s interaktivními prvky. Výrazná moderní budova připomínající tvarem letoun F-117 Nighthawk nabízí hangár, vyhlídkovou věž, tribunu s výhledem na letištní plochu i letecké simulátory.
Návštěva proto může mít několik vrstev: prohlídku expozice, zastavení u památníku, čtení panelů s osudy letců i pohled na skutečnou letištní plochu. Muzeum najdete v ulici Regnerova 114 v Mladé Boleslavi. Aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy je vhodné před cestou ověřit přímo u muzea. Podklady shromážděné při výzkumu Jana Juřeny mohou v budoucnu posloužit také jako základ samostatné publikace.