Největší překvapení bílovického kostela se objevuje ve chvíli, kdy se pozornost návštěvníka přesune k presbytáři. Tři nová vitrážová okna zde září pastelovými barvami a skládají se z abstraktních geometrických tvarů. Jejich předlohou byly více než šedesát let staré kubistické návrhy místního malíře Bohumíra Matala. Do kostela se tak dostalo dílo, které citlivě propojuje historickou sakrální stavbu s moderním výtvarným jazykem.
Stavba s neogotickou tváří
Kostel svatého Cyrila a Metoděje vznikal v letech 1908 až 1913 podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Jeho podoba vychází z pozdního historismu, nejvýrazněji se však uplatňuje neogotické tvarosloví. V detailech lze najít také ozvuky secese a moderny, díky nimž stavba nepůsobí jako pouhá nápodoba starších středověkých vzorů.
Jednolodní kostel je orientován v severojižním směru. K západní straně lodi přiléhá podélná boční kaple, na opačné straně navazuje odsazený presbytář s polygonálním pětibokým závěrem a sakristií. Jižnímu průčelí dominuje hranolová věž vysoká 34 metrů. Její zvonicové patro prosvětlují lomená okna a celek završuje jehlancová střecha s makovicí a křížem.
Výraz kostela posiluje kombinace kamenného zdiva a pásů režných cihel. Zajímavým detailem je také ornamentální práce s různobarevně glazovanými taškami na valbové střeše. Interiér lodi je dlouhý 14 metrů, široký 8 metrů a zaklenutý šestidílnou křížovou klenbou. Boční kaple je s hlavním prostorem propojena dvojicí arkád spočívajících na pilíři, zatímco presbytář zdobí klenba s lunetami.
Výzdoba, která přežila válku
Kostel byl posvěcen 20. července 1913. Jeho dějiny však poznamenal závěr druhé světové války, kdy byl 29. dubna 1945 při odstřelování obce poškozen. Část původní výzdoby se přesto dochovala. Na hlavním oltáři stojí sochy svatých Cyrila a Metoděje, v presbytáři jsou sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
K návštěvnickému zážitku přispívá také boční oltář s pietou, sousoší svatého Františka s ukřižovaným Kristem nebo sochy svaté Anny, Panny Marie a svatého Antonína Paduánského. Dochovalo se rovněž jedenáct obrazů křížové cesty vytvořených podle Richterových grafik z 19. století.
Válečné poškození se dotklo i nástěnné malby v tympanonu nad hlavním vstupem. Původní výjev symbolizující Nejsvětější Trojici zanikl a později jej nahradila malba svatých Cyrila a Metoděje podle litografie Jano Köhlera z roku 1912. Nad vstupními dveřmi i na jejich ploše se připomíná cyrilometodějský odkaz: objevují se zde hlaholské znaky a staroslověnské texty.
Matalovy kříže ve světle
Návrhy pro nová okna byly nalezeny ve farním archivu. Jejich realizaci podpořil tehdejší farář Pavel Lazárek a v roce 2021 se prvních třech vitráží ujali Kamila a Jakub Dohnalovi. Okna v presbytáři měří přibližně 3,7 metru na výšku a 80 centimetrů na šířku. Použito bylo strukturální sklo z Německa, kovové rámy a vnější izolační zasklení; samotné vitráže jsou zavěšeny na otevíratelných křídlech.
Geometrické obrazce v pastelových tónech lze vnímat jako graficky zjednodušené kříže, které stoupají vzhůru. Barevné světlo proto není jen dekorací, ale mění atmosféru celého presbytáře. V historickém prostoru vzniká klidný kontrast mezi sochařskou a malířskou výzdobou z počátku 20. století a Matalovou abstraktní kompozicí. V říjnu 2021 byly vitráže slavnostně představeny a požehnány. Šlo o první tři z devíti oken, pro něž malíř vytvořil skici, takže projekt měl výhledově pokračovat.
Současná připomínka patronů
Novější vrstvu interiéru představuje také mramorový ambon a oltář ve tvaru obětního stolu z roku 2005. Podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka jejich tvar pracuje s motivem vítězného oblouku a odkazuje k bratrskému spojení Cyrila a Metoděje. Ve zvonici pak visí čtyři zvony – svatý Cyril a Metoděj, svatá Anna a umíráček svatý Josef. Všechny byly odlity v roce 1947 Rudolfem Manouškem v České u Brna.
Bílovický kostel tak není pouze dominantou obce, ale také názornou ukázkou toho, jak se může historická památka proměňovat, aniž by ztratila svou paměť. Při prohlídce stojí za to vnímat nejen vysokou věž a členitou fasádu, ale také detaily dveří, dochované sochy, stopy válečných událostí a především světlo, které do presbytáře přinášejí Matalovy vitráže.
Kostel je farním kostelem Římskokatolické farnosti Bílovice nad Svitavou na adrese Tyršova 413. Mimo bohoslužby nemusí být běžně otevřený, proto je vhodné možnost návštěvy interiéru předem ověřit u farnosti. Aktuální časy bohoslužeb se mohou měnit.