Velký Blaník měří 638 metrů, přesto patří k nejznámějším českým horám. Nejen kvůli dřevěné rozhledně s kruhovým výhledem, ale především kvůli pověsti o vojsku blanických rytířů, které spí uvnitř hory a v rozhodující chvíli má vyjet na pomoc české zemi. Právě spojení přírody, historie a národní legendy dává krajině kolem Louňovic pod Blaníkem její nezaměnitelný charakter.
Nejmenší CHKO, velká rozmanitost
CHKO Blaník byla vyhlášena 1. ledna 1982 a rozkládá se na ploše přibližně 41 km². Leží mezi Louňovicemi pod Blaníkem, Vlašimí a Načeradcem a její nadmořská výška se pohybuje od 366 do 638 metrů. Jádro oblasti tvoří dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, údolí říčky Blanice a pestrá mozaika lesů, luk, polí, rybníků, mokřadů a vesnic.
Na první pohled jde o typickou středočeskou krajinu, při pozornějším putování se však objevují cenná přírodní stanoviště i drobné historické detaily. Kolem Blanice se zachovaly nivní a podmáčené louky, místy také rašelinná stanoviště. Oblast doplňují sakrální stavby, lidová architektura a staré cesty mezi obcemi. CHKO zahrnuje pět maloplošných zvláště chráněných území a dvě evropsky významné lokality Natura 2000 – Podlesí a Vlašimskou Blanici.
Velký Blaník: rozhledna, bučiny a stopy minulosti
Nejčastějším cílem návštěvníků je vrchol Velkého Blaníku. Výstup vede lesem, který má v přírodní rezervaci Velký Blaník místy přirozený charakter. Převládají zde bučiny, nechybějí skalní výchozy a druhově zajímavá lesní společenstva. Při troše štěstí lze narazit například na zmiji obecnou, ještěrku obecnou nebo slepýše křehkého; zdejší lesy jsou významné také výskytem vzácných brouků.
Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna, která nabízí kruhový výhled daleko za hranice chráněné oblasti. K zajímavostem v okolí patří pozůstatky pravěkého hradiště a středověkého opevnění. Výraznou lokalitou je Slepičí skála. Kámen z jejího lomu byl v roce 1868 použit jako jeden ze základních kamenů Národního divadla. Příběh tak propojuje zdánlivě nenápadné místo v blanických lesích s jednou z nejvýznamnějších staveb české kultury.
Malý Blaník a krajina mimo hlavní trasu
Za pozornost stojí i sousední Malý Blaník, vysoký 580 metrů. Jeho vrchol chrání přírodní rezervace a návštěvníci zde najdou zbytky kaple svaté Máří Magdalény i památný smrk ztepilý zvaný Velký mnich. Dalšími výraznými vrchy v CHKO jsou Křížovská hůra, Hřiva a Slepičí skála.
Kdo nechce zůstat jen u výstupu na rozhlednu, může zamířit k Býkovickým rybníkům a do přírodní rezervace Podlesí. Ta chrání mokřadní a rašelinné louky, které jsou důležité pro obojživelníky i mokřadní rostliny. Průzkumy zde zaznamenaly například čolka obecného i velkého, kuňku obecnou, skokana, blatnici skvrnitou, slepýše křehkého nebo prstnatec májový. Jde o krajinu, která se nejlépe poznává pomalu a s ohleduplností k okolí.
Jak si výlet naplánovat
Dobrou vstupní branou do oblasti je Dům přírody Blaníku u Krasovic. Návštěvnické středisko představuje přírodu CHKO, geologii geoparku Kraj blanických rytířů i samotnou legendu. Navazuje na něj naučná stezka S rytířem na Blaník, která vede přes vrchol Velkého Blaníku k parkovišti nad Louňovicemi pod Blaníkem. Součástí trasy je venkovní geologická expozice s 21 velkými vzorky hornin a kopie základního kamene Národního divadla.
Na Velký Blaník lze vyrazit od Domu přírody, z parkoviště nad Louňovicemi pod Blaníkem nebo z parkoviště mezi Velkým a Malým Blaníkem. Pro jednodenní výlet se nabízí okruh s rozhlednou a naučnou stezkou, doplněný o návštěvu Domu přírody. Při plánování je vhodné ověřit aktuální provoz rozhledny a návštěvnického střediska.
V přírodních rezervacích je nutné držet se vyznačených cest. Stezky na Velký a Malý Blaník jsou určeny pěším, vjezd jízdních kol a dalších dopravních prostředků je zde zakázán. Motorová vozidla patří pouze na veřejné komunikace a vyhrazená parkoviště.
Blaník má ale i výraznou historickou vrstvu. V Louňovicích pod Blaníkem byl roku 1149 založen ženský premonstrátský klášter, který se podílel na osídlení povodí Blanice. Husité jej v srpnu 1420 vypálili. Pověst o rytířích se později stala symbolem české identity a inspirovala literaturu, hudbu i výtvarné umění. Výlet pod Blaník tak není jen cestou k výhledu, ale také setkáním s krajinou, v níž se přírodní skutečnost po staletí prolíná s příběhy a pamětí české země.