Blaník má v české představivosti zvláštní postavení. Vypráví se o vojsku ukrytém uvnitř hory, o tajném vchodu i o čase, který tam plyne jinak než venku. Skutečný výlet na Velký a Malý Blaník je ale neméně zajímavý právě proto, že vedle pověstí nabízí rozhlednu, archeologické valy, chráněné lesy a zříceninu barokní poutní kaple.
Nejpraktičtějším výchozím místem pro pěší okruh je parkoviště pod Velkým Blaníkem u silnice mezi Louňovicemi pod Blaníkem a Načeradcem. Odtud lze zamířit nejprve k vyššímu z obou vrcholů a poté pokračovat lesem na Malý Blaník. Trasy vedou také přímo z Louňovic, Kondrace nebo Načeradce. Celý výlet je určen pěším a v přírodních rezervacích je potřeba držet se značených cest.
Velký Blaník: výhled z husitské hlásky
Velký Blaník dosahuje výšky 638 metrů a jeho vrchol korunuje dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky. Současná věž vznikla v roce 1941 podle návrhu Klubu českých turistů. Měří 30 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 107 schodů. Za dobré viditelnosti se z ní otevírá kruhový pohled na podblanickou krajinu i okolí za hranicemi chráněné krajinné oblasti.
Rozhledna má za sebou pozoruhodnou historii. První vyhlídková stavba tu vyrostla už v roce 1895 zásluhou kardinála Františka Schönborna. Dřevěná konstrukce z roku 1914 však v roce 1936 podlehla silnému větru a zřítila se. Uvnitř dnešní věže se nachází také prostor připomínající kapli svatého Václava. Zamýšlený samostatný pomník nebo kaple se ovšem nakonec neuskutečnily.
Výstup k rozhledně může být místy strmější a vede kamenitým lesním terénem. Na místě bývá možné zakoupit občerstvení i turistickou známku. Provozní doba a vstupné se mohou měnit podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou.
Valy hradiště a skály, kde začíná legenda
Vrchol Velkého Blaníku není jen vyhlídkovým bodem. V lese se dochovaly mohutné valy pravěkého hradiště, které odborné prameny spojují s dobou železnou, přesněji s halštatsko-laténským obdobím. Označení keltské hradiště se v turistickém prostředí používá, jisté však není, kdo přesně opevnění vybudoval. Lokalita byla později využívána také ve středověku a předpokládá se zde i existence středověkého hradu.
Archeologické opevnění pokračuje také u Veřejovy skály na severozápadním úbočí. Příkopy a valy jsou připomínkou toho, že Blaník nebyl odedávna pouze místem vyprávění, ale také strategickým bodem. Veřejova skála je navíc spojována s pověstí o vstupu do nitra hory a s blanickými rytíři. Tajemná brána ani podzemní vojsko však patří do světa folkloru, nikoli mezi historicky doložené skutečnosti.
Po červené značce vede naučná stezka S rytířem na Blaník. Cestou upozorňuje na Rytířské skály, kamenná moře, Slepičí skálu i další přírodní a historické zajímavosti. Velký Blaník je zároveň přírodní rezervací s rozlohou téměř 85 hektarů. Cenné jsou především zachované bukové porosty, skalní výchozy a suťové partie.
Malý Blaník a kaple, která se vrací do péče
Malý Blaník působí ve srovnání s rušnějším sousedem tišeji. Podle údajů městyse měří 580 metrů a jeho přírodní rezervace chrání bukový les, kamenné sutě a skalní výchozy z muskoviticko-biotitických ortorul. Lesní cesta může být po dešti rozbahněná, takže pevná nepromokavá obuv přijde vhod.
Hlavním cílem vrcholu je zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdalény. Poutní tradice je na Malém Blaníku doložena nejpozději od 16. století, současná barokní stavba vznikla kolem roku 1753. Po josefínských reformách byly poutě v roce 1783 ukončeny a kaple začala chátrat. Dnes z ní zůstala zejména část obvodového zdiva a půdorys někdejší stavby s připojenou sakristií a oratoří.
Uvnitř zříceniny roste výrazný smrk zvaný Farář nebo Velký mnich. V minulosti tu podle místní tradice rostly také další smrky označované jako Malý mnich a ministranti. K jižnímu průčelí byla v roce 1887 přistavěna dřevěná kaplička. Socha svaté Máří Magdalény, která v ní bývala, byla později zachráněna a dnes se nachází v louňovickém kostele.
Kaple prochází postupnou obnovou. V roce 2026 má pokračovat sanace a památková konzervace další části zdiva i obnova dřevěné poutní kapličky; dokončení je plánováno na rok 2028, termín však nemusí být konečný. Místo má podle dostupných informací zůstat turistům přístupné, průchodnost jednotlivých částí se ale může během prací měnit.
Výlet, kde má své místo příroda i ohleduplnost
Oba Blaníky leží v CHKO Blaník, jedné z nejmenších chráněných krajinných oblastí v Česku. Výlet proto není pouze cestou za rozhlednou a legendou. Stejně důležité jsou bukové lesy, skalní útvary a geologie, která dává zdejší krajině charakter. Valy, skály ani zdivo kaple není vhodné poškozovat, lézt po nich nebo z nich odnášet kameny. Zakázané je také hledání archeologických nálezů detektorem a vjezd kol do přírodních rezervací.
Výlet lze zkrátit jen na Velký Blaník s rozhlednou, zajímavější je však pokračovat přes oba vrcholy. Kdo chce poznat širší souvislosti, může návštěvu doplnit Domem přírody Blaníku u Krasovic, který představuje přírodu, geologii i kulturní historii Podblanicka. Právě v tomto spojení spočívá kouzlo zdejšího okruhu: pověst tu nestojí proti skutečnosti, ale vede k místům, jejichž historie je sama o sobě dost silná.