V Boskovicích se mezi staršími sakrálními stavbami nachází kostel, jehož podoba překvapí strohou geometrií a výraznou hranolovou věží. Evangelický kostel na nároží Hybešovy a Lidické ulice je konstruktivistickou stavbou s výraznými funkcionalistickými rysy. Právě proto představuje zajímavý kontrast ke kostelu Všech svatých nebo ke kostelu svatého Jakuba v historickém centru.
Stavba připravovaná dlouhá léta
Evangelická komunita v Boskovicích toužila po vlastním kostele už dlouho před jeho skutečným vznikem. Kazatelská stanice zahájila činnost v roce 1924 a její členové se scházeli v suterénní místnosti místního gymnázia. Pozemek pro budoucí stavbu se podařilo získat od města v roce 1935 a původně se počítalo se zahájením prací o tři roky později.
Události spojené s Mnichovskou dohodou však plány odsunuly. Kostel se nakonec začal stavět až v mimořádně obtížné době druhé světové války. Podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka vznikl v letech 1940 až 1941 a slavnostně byl otevřen 29. června 1941. Už samotný příběh jeho výstavby ukazuje vytrvalost místního společenství, které si dokázalo vybudovat vlastní reprezentativní prostor navzdory nejisté době.
Geometrie, světlo a symboly
Kostel má půdorys ve tvaru písmene T. Hlavní loď doplňuje nízká sedlová střecha, odsazené kněžiště a především vysoká hranolová věž. Její hmotu protíná úzké průběžné okno, které stavbě dodává vertikální napětí. Na vrcholu věže je umístěn evangelický symbol Bible a kalicha. Z dálky tak kostel působí jako výrazný orientační bod, zblízka pak vyniknou jeho přesně komponované proporce.
Pozornost si zaslouží také hlavní průčelí s trojicí vstupních dveří a vysunutým zastřešením neseným dvěma pilíři. Boční fasády i věž jsou členěny úzkými svislými okny, zatímco loď prosvětlují šestice horizontálně dělených oken. Stavba tak pracuje s omezeným množstvím dekoru a nechává vyniknout tvar, rytmus a světlo.
Interiér soustředěný na slovo
Jednolodní interiér je plochostropý a jeho uspořádání odpovídá evangelické tradici, v níž má důležité místo kázání a biblický výklad. V závěru se nachází kazatelský pult a jednoduchý stůl Páně, zatímco varhanní kruchta spočívá na dvojici sloupů. Dochovaly se původní nebo historicky cenné prvky, například dveře s kováním, podlahy a dlažby, lavice, krov, stropní řešení, kazatelna i stůl Páně.
Původní výmalba stropu pracovala s geometrickým motivem připomínajícím včelí plástev. V apsidě se objevoval kalich před otevřenou knihou. Při úpravách v letech 2012 až 2013 byl tento motiv nahrazen velkým bílým křížem podle návrhu architektky Barbory Veselé. Ve stejném období bylo instalováno ústřední vytápění pod lavicemi, což usnadnilo celoroční využívání kostela.
Moderní památka, která stále žije
Evangelický kostel není pouze připomínkou architektury první poloviny 20. století. Stále slouží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické, který v Boskovicích působí jako samostatný farní sbor od roku 1952. Vedle bohoslužeb se zde konají koncerty, adventní programy a komunitní setkání. Dobrá akustika přispěla k tomu, že se kostel stal také vyhledávaným kulturním prostorem. Od roku 2015 se zde koná série adventních koncertů a v roce 2016 přibyl koncertní klavír pořízený díky veřejné sbírce a výtěžku z koncertů.
Stavba je památkově chráněna od poloviny 90. let; používané evidenční údaje uvádějí rok 1996 nebo 1997. V českém prostředí jsou moderní evangelické kostely z tohoto období chráněny jen vzácně, což význam boskovického objektu ještě zvyšuje. Bývá označován za jedinou funkcionalistickou stavbu v Boskovicích a za nejmladší kulturní památku města, odborné popisy však přesněji hovoří o konstruktivistickém výrazu s funkcionalistickými rysy.
Tip na procházku po boskovických kostelech
Exteriér kostela si lze prohlédnout při běžné procházce městem. Interiér nemá pravidelnou turistickou otevírací dobu, vhodnou příležitostí je proto bohoslužba, koncert, komentovaná prohlídka nebo předchozí domluva s místním sborem. Návštěvu je třeba přizpůsobit tomu, že jde o fungující duchovní prostor.
Výhodou je poloha v pěší vzdálenosti od dalších sakrálních památek. Kostel Všech svatých v Hybešově ulici leží přibližně dvě stě metrů daleko, kostel svatého Jakuba asi šest set metrů. Během krátké trasy tak lze sledovat několik staletí vývoje církevní architektury – od historických staveb až po moderní kostel z válečných let, který dodnes zůstává součástí života Boskovic.