Za běžných okolností se do depozitářů Archivu bezpečnostních složek návštěvník jen tak nepodívá. V sobotu 12. září 2026 se to ale změní. Branické pracoviště na adrese Branické náměstí 2 v Praze 4 otevře své zázemí veřejnosti a nabídne pohled na dokumenty, které zachycují fungování komunistických bezpečnostních a zpravodajských institucí.
Den otevřených dveří se koná v rámci sousedského festivalu Braník sobě. Archiv bude přístupný od 12 do 16 hodin, komentované prohlídky začnou ve 13 a 15 hodin. Vstup je zdarma a podle aktuálních informací pořadatele není nutná předchozí rezervace.
Rok 1986 ve spisech bezpečnostních složek
Letošní program se zaměří na archiválie a jejich reprodukce vztahující se k roku 1986. Návštěvníci mohou podle pozvánky očekávat například vyšetřovací spis k noční explozi v Českých Budějovicích v říjnu téhož roku, doplněný fotodokumentací. K vidění mají být také materiály československé vědecko-technické rozvědky, které se týkají snahy získávat na Západě informace o výzkumu viru HIV.
Archiv při podobných příležitostech představuje také dokumenty k širším událostem a osobnostem druhé poloviny 20. století. V minulosti se objevily materiály k havárii v Černobylu, ke sledování pohřbu Jaroslava Seiferta, k manželům Köcherovým nebo k emigraci Waldemara a Olgy Matuškových. Není však potvrzeno, že všechny tyto položky budou součástí právě zářijové výstavy.
Co ukrývá branický objekt
Branické náměstí není pouze místem pro jednorázovou výstavu. V budově s úředním označením Branické náměstí 777/2 sídlí zejména oddělení, které spravuje operativní svazky a vyšetřovací spisy centrálních i územních útvarů Státní bezpečnosti. Patří sem dokumenty civilní kontrarozvědky, mikrofiše i různé evidenční pomůcky.
Fondy Archivu bezpečnostních složek ale zdaleka nepředstavují jen materiály StB. V branických depozitářích jsou uloženy také svazky Správy sledování, Správy zpravodajské techniky, vojenské kontrarozvědky a rozvědky. Archiv převzal rovněž spisovny útvarů Veřejné bezpečnosti a dalších institucí ministerstva vnitra. Starší materiály hovoří přibližně o 4 500 běžných metrech archiválií. Výroční zpráva za rok 2024 uvádí pro objekt kapacitu 4 934,8 běžného metru, z něhož bylo využito 4 898 metrů.
Významnou část tvoří vyšetřovací spisy politických vězňů z let 1948 až 1990. Jejich rozsah přesahuje 1 300 běžných metrů. Každý dokument je přitom třeba vnímat v souvislostech: vznikal činností represivních nebo zpravodajských institucí a jeho obsah nemusí automaticky znamenat nezpochybnitelný popis skutečnosti. Archiv proto upozorňuje na nutnost porovnávat tyto materiály s dalšími historickými prameny.
Zákulisí péče o citlivé dokumenty
Prohlídka nabídne i pohled na práci, která zůstává návštěvníkům běžně skrytá. Součástí programu mají být depozitáře, digitalizační pracoviště a restaurátorská dílna. Právě tam se ukazuje, že archivářská práce nekončí uložením svazku do police. Dokumenty je nutné chránit před dalším poškozením, odborně zpracovat a v některých případech převést do digitální podoby.
Na Branickém náměstí působí také oddělení digitalizace a ochrany archiválií a oddělení informačních technologií a evidencí. Zájemci se budou moci během akce registrovat do digitálního archivu eBadatelna, který umožňuje vyhledávat archivní záznamy a prohlížet vybrané digitalizované materiály. Samotná branická budova však není běžnou veřejnou badatelnou.
Archiv jako součást sousedského festivalu
Otevření archivu lze spojit s celodenním programem festivalu Braník sobě. Ten se v roce 2026 uskuteční v Bezové ulici od 11 do 22 hodin a nabídne hudbu, divadlo, bleší trh, aktivity pro děti i občerstvení. Historické dokumenty tak budou jednou z možností, jak poznat jinou, méně známou tvář této pražské čtvrti.
Archiv bezpečnostních složek vznikl v roce 2007 a svou činnost zahájil o rok později. Dny otevřených dveří pořádá od roku 2014, branické pracoviště se veřejnosti poprvé představilo v roce 2016. Prakticky je dobré počítat s tím, že archivní prostory nemusí být plně bezbariérové; aktuální podmínky je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.