Jen málokteré místo v Brně spojuje výhled na město, historii vědy a současnou popularizaci astronomie tak přirozeně jako Hvězdárna a planetárium Brno. Stojí na vrcholu Kraví hory, která patří k výrazným vyhlídkovým bodům Brna. Návštěva proto nemusí být jen cestou za hvězdami – může se stát také zastavením při procházce městem a příležitostí poznat jednu z jeho důležitých kulturně-vzdělávacích institucí.
Začalo to po válce, kořeny jsou ale starší
Výstavba první části hvězdárny na Kraví hoře začala 30. srpna 1948. Původní záměr počítal s rozsáhlejším areálem, poválečný nedostatek materiálu i pracovníků však vedl ke skromnější podobě. Vznikly dvě menší pozorovatelny se sedmimetrovými kopulemi. Na budování se významně podíleli také místní obyvatelé, kteří podle údajů hvězdárny odpracovali více než 50 000 brigádnických hodin.
První zaznamenaná návštěva městské hvězdárny se uskutečnila 6. července 1953. Slavnostní otevření Oblastní lidové hvězdárny v Brně následovalo 16. října 1954. Dějiny astronomie na Kraví hoře však sahají ještě dál. Už v roce 1911 zde vznikla malá observatoř při Ústavu nižší a vyšší geodézie tehdejší České techniky, dnešního Vysokého učení technického. Po roce 1922 na místě působil profesor Bohumil Kladivo a observatoř sloužila také jako významný geodetický bod.
Od malého planetária k velké kopuli
Rozvoj hvězdárny pokračoval v roce 1959, kdy přibyla budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a malým projekčním planetáriem ZKP-1 od firmy Carl Zeiss Jena. Přístroj dokázal na kopuli o průměru přibližně osm metrů vytvořit iluzi hvězdného nebe a podle informací hvězdárny je dodnes v provozu. Pro návštěvníka je to názorná připomínka doby, kdy se astronomická popularizace opírala především o mechanickou projekční techniku.
V polovině 80. let začala výstavba nové budovy velkého planetária. Dokončena byla v roce 1991 a její kopule má průměr 17,5 metru. Právě zde se později rozvinulo současné digitárium, které patří podle městských informací k největším hybridním planetáriím v Evropě. Sférická projekční plocha o průměru přibližně 17 metrů umožňuje návštěvníkům sledovat vesmírné pořady ve 2D i 3D a vnímat obraz oblohy ze zcela jiné perspektivy než při běžném pozorování.
Místo spojené s výraznými osobnostmi
Brněnská hvězdárna nebyla jen budovou s přístroji. Od počátku se stala také prostorem pro vzdělávání a popularizaci vědy. S jejími začátky jsou spojováni astronomové a popularizátoři Luboš Kohoutek, Jiří Grygar nebo Luboš Perek. V roce 1962 zde svou vesmírnou kariéru začínal také Vladimír Remek, jediný československý kosmonaut.
Tato osobní historie dodává návštěvě další rozměr. Člověk zde nepřichází pouze do planetária, kde se promítají pořady o kosmu, ale také na místo, které po desetiletí pomáhalo přibližovat astronomii široké veřejnosti a inspirovalo generace zájemců o vědu.
Co může návštěvník zažít dnes
Současný program kombinuje několik odlišných způsobů, jak vesmír poznávat. Digitárium nabízí projekce na celou kopuli, přednášky přinášejí hlubší pohled na astronomická témata a při vhodných podmínkách se konají také pozorování oblohy. Jejich dostupnost i konkrétní termíny se mění podle aktuálního programu a počasí, proto je dobré ověřit nabídku před návštěvou.
Součástí areálu je také exploratorium s expozicí Vesmír za zrcadlem. Vstupní hala s expozicí a vyhlídkou i exploratorium jsou podle praktických informací hvězdárny přístupné zdarma, zatímco jednotlivé programy jsou zpoplatněné. K běžným programovým vstupenkám náleží volný vstup do exploratoria. Návštěva tak může mít podobu krátké zastávky s výhledem na Brno, ale i delšího odpoledne pro rodiny, školní skupiny nebo dospělé zájemce o vědu.
Hlavní budova je podle provozovatele prakticky celá bezbariérová, výjimkou je astronomická pozorovatelna. V případě potřeby je možné požádat o asistenci u pokladny. Hvězdárna a planetárium Brno se nachází na adrese Kraví hora 2. Největší smysl dává spojit návštěvu s procházkou po Kraví hoře – ve dne kvůli městskému panoramatu, večer pak s nadějí, že se nad Brnem otevře jasná obloha.