Brno si většina návštěvníků spojí s historickým centrem, vilami, univerzitami nebo rušnými ulicemi. Jenže téměř třetinu jeho správního území tvoří zemědělský půdní fond. Právě vztah města, okolní krajiny a místní produkce potravin se stane hlavním tématem panelové diskuse, která se uskuteční v úterý 6. října 2026 v parkovacím domě DOMINI PARK.
Setkání s názvem Kde končí beton a začíná pole je součástí programu Kam kráčíš, Brno? Nabídne pohled na městské zemědělství, dopady klimatické změny i budoucnost půdy v Brně a jeho metropolitním okolí. Diskuse začne v 18 hodin a potrvá nejvýše dvě hodiny.
Brno má více polí, než se může zdát
Podle městských územně analytických podkladů zabíral zemědělský půdní fond k 1. lednu 2024 celkem 7 497 hektarů, tedy 32,57 procenta správního území Brna. Jde o údaj vycházející z evidence katastru nemovitostí, který nemusí přesně popisovat skutečný aktuální způsob využití každého pozemku. Přesto dobře ukazuje, že zemědělství není pouze záležitostí obcí za hranicí města.
Rozloha zemědělské půdy se od roku 2008 zmenšila. Ve vztahu ke správní hranici Brna jde o pokles o 1,83 procenta, při srovnání s celkovou výměrou zemědělského půdního fondu pak o 5,52 procenta. Tlak na půdu souvisí s rozvojem města, novou výstavbou i proměnami krajiny.
Krajina ovlivňuje teplotu i vodu ve městě
Urbanizace se neprojevuje jen tím, kolik přibude domů a silnic. Mění také mikroklima, odtok vody a náchylnost půdy k erozi. Brno se potýká s efektem městského tepelného ostrova, zatímco jeho okolí patří k intenzivně zemědělsky využívaným oblastem.
Také zemědělská krajina se přitom může výrazně přehřívat. V některých situacích se povrchová teplota polí vyrovná teplotám v městském prostředí. O to důležitější jsou otázky, jak v půdě zadržet vodu, jak omezit erozi a jaké způsoby hospodaření budou v podmínkách klimatické změny dlouhodobě fungovat.
O těchto souvislostech budou mluvit Filip Chvátal, Matouš Čanda, Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity, Michaela Pixová z Univerzity Karlovy a zemědělec Matěj Sklenář z Ráječku. Složení panelu propojí pohled města, akademického prostředí i praxe.
Od regionálního farmáře ke spotřebiteli
Jedním z témat bude také cesta potravin od producenta ke spotřebiteli. Brněnská metropolitní oblast se od poloviny roku 2024 systematicky věnuje potravinové spolupráci, podpoře místních zemědělců, krátkým dodavatelským řetězcům a ekologickému zemědělství. Součástí této práce je i hledání opatření, která pomohou zemědělcům přizpůsobit se měnícímu klimatu.
Pro obyvatele Brna existuje praktická pomůcka v podobě mapové aplikace Farmáři z regionu. Vyhledávat v ní lze místní producenty podle druhu produkce, způsobu prodeje nebo nabídky biopotravin. Zahrnuje také informace o agroturistice a ubytování u farmářů. Kratší cesta potravin k zákazníkovi může být výhodou, její skutečný dopad na životní prostředí však závisí také na způsobu pěstování, dopravě, skladování a sezónnosti.
Diskuse s výhledem na Špilberk
Symbolika místa je nepřehlédnutelná. O budoucnosti polí a krajiny se nebude debatovat na okraji obce, ale v centru Brna, na nejvyšším podlaží parkovacího domu DOMINI PARK. Osmé nadzemní podlaží nabízí vnitřní prostor i venkovní terasu s výhledem na Špilberk. V bezprostředním okolí se nachází Nová radnice, Moravská galerie a další městské instituce.
Panelová diskuse se koná v úterý 6. října 2026 od 18 hodin na adrese Husova 712/14a. Vstup je podle aktuálních informací zdarma a místo je možné rezervovat prostřednictvím GoOut. Protože se program i organizační podmínky mohou změnit, vyplatí se před návštěvou ověřit aktuální informace u pořadatele.